DIGIarena.e15.cz

Příběh jedné žárovky na Fotografii týdne

Bylo nebylo… Žárovka praskla. „Pojistky, já, pes a kočka jsme dosud vyděšeni,“ přiznal se autor. To mu však nezabránilo v tom, aby si po měsíci situaci nepřipomenul. Vzniká tato fotografie, osvěžující příspěvek do kategorie Experiment.
Příběh jedné žárovky na Fotografii týdne

A kdo za to může? Lovec originálů s přezdívkou siloto. Na všechny otázky máme odpověď. Minulý týden poněkud rozvířil poklidnou tematiku fotografií týdne, což je jen chvályhodné a budeme v tom pokračovat. Nenechme se ukolébat vedrem. Letargie je nepřítelem akčního fotografa! Obsah galerie tohoto uživatele nás však přesvědčuje, že tomu tak není…Kouř z cigarety, klidné šero, večerní červánky, rozlitý dým.

A teď si dáme trochu akce. Mezi vlákny vyhořelé žárovky se objevuje zlatavé světlo. Ve ztemnělém prostředí můžeme dosud sledovat namodralé chuchvalce kouře, vinoucí se do všech stran. Je to možné? Právě před námi přece ta žárovka explodovala! A přece jakousi setrvačností stále produkuje světlo. Hádanka za domácí úkol nejen pro ufology.
Setrvačnost: „Žárovka už je fuč, ale pořád jakoby se nám zdálo, že svítí.“

Klepněte pro větší obrázek
setrvačnost, Foto: siloto

Silotova dosavadní tvorba se skutečně tváří, jakoby zcela podlehla omračujícímu letnímu vedru. Jen secesní kouřová křivka se občas zavlní, aby připomněla život. Dým je téměř všude. „Je lepší dát si během procházky se psem dvacku cigaret, než jít v Praze půl hodiny po ulici,“ tvrdí autor. Tmavá a zádumčivá zátiší si kompenzuje pestrými a zářivými záznamy z přírody. Záběry s nejvyšším počtem bodů však pocházejí většinou z první kategorie. A co je ještě vynikající? Špetka humoru, již jsou některé výtvory okořeněny.

Co je vlastně na snímku? Souznění plynu s hmotou, neskutečno s realitou. Vedle sebe leží zářivé komplementární barvy, čímž si obě prospěly - dosáhly maximální výraznosti. Autor opět skvěle ukočíroval kouř, hlavní hybný prvek kompozice: vlní se, line se do strany, ale neutíká tvůrci pod rukama ani před objektivem. To víte, už se spolu znají z předchozích hrátek. Jeden rozviřuje dým, ostatní zas diskusi. Oříznout závit v dolní části, nebo ne? A je to fotka, milé děti? Kdo ví… Je to pohádka. Je to příklad, jak lze ze skvěle hodnoceného nápadu dostat ještě něco dalšího, nového, nezvyklého, avšak provázaného s původním námětem. Je to modře tajemná fotografie týdne, jejímuž tvůrci srdečně gratulujeme k originálnímu nápadu i jeho provedení.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Taky pridam Julda 25. 6. 2006, 01:48

Další podobné články

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.