DIGIarena.e15.cz

Příběhy fotografií Michala Němejce

Pozorovat přírodu a znát její zákonitosti, vnímat světlo v krajině je důležitější než drahá technika za stovky tisíc korun.

Často se setkáváme s fotografiemi o kterých bychom se chtěli dozvědět ještě něco navíc. Jméno autora už nám je třeba i povědomé, ale za jménem si nedovedeme nikoho představit.

Klepněte pro větší obrázek 
Michal Němejc

Fotograf Michal Němejc (27) je absolventem Podnikatelské akademie a Czech Management Institute. Zvlášť pozoruhodné jsou jeho fotografie přírodních a architektonických scenérií. Najdete je v nejrůznějších propagačních materiálech, knížkách, ale i na internetových serverech o cestování. Působí také jako publicista a provozuje weby Krasyprirody.cz, Kamvpraze.info, Kokořínsko.net, Kalábrie.net a Fotografové.info.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Koníci na pastvě v Alpách

U fotografa je jen málokdy zdůrazňovaná otázka fyzické kondice. Fotografie přírody, kterým se ponejvíce věnujete, obvykle dřinou jsou. Je to dřina?

Říká se, že pěkné krajinářské fotografie se musí vychodit, a je to pravda. Často se vracím na zajímavá místa několikrát, než se mi podaří přijít v ten správný okamžik. Vezmeme-li v úvahu ještě to, že nejlepší snímky vznikají často z hůře přístupných míst, pak člověk musí mít kromě trpělivosti i dobrou kondici. Někdy je nutné pro dobrý snímek i trochu riskovat, protože nejlepší pohledy se obvykle naskýtají třeba až za zábradlím vyhlídky, odkud lze často udělat mnohem lepší záběry, než má ze stejného místa většina turistů.

Co vše sebou nosíte?

Záleží vždy na tom, kam se chystám. Někdy vystačím s brašnou vybavenou jednou digitální zrcadlovkou s nasazeným základním objektivem Nikkor 16–85 doplněným polarizačním a přechodovým filtrem. Jindy přidám do batohu druhé tělo s teleobjektivem a přes rameno vezmu stativ, bez kterého se neobejdu zejména při focení vodopádů.Vzhledem k tomu, že se často pohybuji v hůře přístupných místech, tak se snažím nosit s sebou co nejméně fotografické výbavy.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Harrachovy kameny

Vylézt na Harrachovy kameny ve správné denní a klimatické době, to chce i správný odhad. Pokud vím, jde o hřebenový krkonošský vrchol, kde se počasí mění velice náhle. Škoda, že příběhy takových fotografií zná často jen fotograf sám.

Pro krajinářskou fotografii je velmi důležitá znalost zákonitostí přírody. Rozhodně důležitější než drahá technika za stovky tisíc korun. Pokud se dokážete sžít s přírodou a máte alespoň trochu cit pro kompozici, uděláte působivou fotografii i s nejlevnější zrcadlovkou či lepším kompaktem. Před každým fotovýletem vždy pečlivě sleduji vývoj počasí a pokud nejedu dál než 100 km od domova, tak si ještě předtím, než vyrazím, prohlédnu aktuální stav počasí na webových kamerách.

I přesto však nikdy nemohu mít stoprocentní jistotu, že až dorazím na místo, tak se počasí nezmění k horšímu. Když mi počasí nepřeje, alespoň si místo dobře prohlédnu a příště už neztrácím čas hledáním zajímavých kompozic. Snímek Harrachových kamenů je ještě z doby, kdy jsem fotit kompaktem Canon PowerShot G5, na který dodnes rád vzpomínám.

Mimochodem, nechybí vám jako publicistovi někdy větší prostor pod fotografií, nemáte chuť pod ně ještě něco dopsat?

Někdy mám chuť k fotografiím připsat i jejich příběh, ale nejlepší je, když snímky mluví samy a dýchá z nich ta správná atmosféra…

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Západ slunce v Drábských světničkách

Z téhle fotografie mám pocit, že jste ji fotil v jediný možný čas, který to téma nabízelo. Zasněženo, vše bez lidí, neříkejte, že to byla fotka na „první dobrou“...

Drábské světničky navštěvuji vždy velice rád, protože z nich cítím tajuplnou atmosféru. Byl jsem zde snad ve všech ročních obdobích a vždy jsem nafotil pěkné, avšak tuctové snímky. Až v zimě se mi podařilo zachytit tajuplnou atmosféru tohoto místa, kterou navíc podtrhla obloha zalitá zapadajícím sluncem.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Západ slunce na Kokořínsku

Jaký podíl vaší práce nad fotografií je práce u počítače? Někdy se i ta "atmosféra" dá dotvořit v fotografickém editoru. Jste příznivcem takového "domalování"? Jak to bylo v případě fotografie Praha v noci?

Osobně nejsem zastáncem velkých úprav ve Photoshopu a snažím se, aby fotografie byly vždy odrazem skutečnosti. To však neznamená, že bych do snímků vůbec nezasahoval. Naprostou většinu fotografií fotím do RAWu a následně provedu jen drobné korekce jako je úprava kontrastu pomocí křivek, případně doladím saturaci a nakonec snímek doostřím. Mnohem zábavnější než sezení u počítače je pro mne samotné focení v přírodě, a proto se vždy snažím vyfotit scénu tak, aby již vyžadovala jen naprosté minimum úprav.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Parníky pod pražskými mosty | Praha v noci | Noční pražská ulička

Nejsem příznivcem dotváření atmosféry v počítači. A ani v případě fotografie „Prahy v noci“ tomu tak nebylo. V ten den jsem měl obrovské štěstí, protože když jsem dorazil na místo, celá obloha byla pokrytá hustými tmavými mraky, které se na malou chvíli protrhaly přesně půl hodiny po západu slunce, kdy je právě ta nejlepší doba na focení večerních snímků.

Jaký je pro vás ten „top okamžik“, ve kterém se musí stisknout spoušť?

Vždy je nesmírně důležité být v přírodě na správném místě a ve správný čas. Nejkrásnější krajinářské fotografie vznikají obvykle buď brzy ráno, a nebo chvíli před západem slunce, kdy se příroda ukazuje v úplně jiném světle, než ve kterém ji zná většina turistů. Výjimkou jsou dny, kdy se rychle mění počasí, a tak i v průběhu dne může mít fotograf štěstí na zajímavé světlo. Pak už jen stačí vnímat atmosféru, pozorně se dívat kolem sebe a ve správný okamžik zmáčknout spoušť. Ten správný okamžik může být například když mezi mraky na pár vteřin proniknou sluneční paprsky a dramaticky nasvítí okolní krajinu. „Top okamžik“ tedy často vytváří příroda sama.

 
 
 

Další článek



Související články


celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: drsně sestupná tendence.... René 11. 6. 2009, 09:36
tak tak... ly 22. 2. 2009, 17:38
Title Tom 17. 2. 2009, 16:28
:-o USER47 16. 2. 2009, 17:28
drsně sestupná tendence.... Migg 16. 2. 2009, 09:08

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.