DIGIarena.e15.cz

Přišlo jaro se sluníčkem, zem otvírá zlatým klíčkem...

Konec zimy je příslibem naděje i života, ale také okamžikem, kdy vše – co roste – vstupuje do éry nejistoty a dynamických změn. Nejen tyto indicie najdete na aktuální fotografii týdne.

Jaro je symbolem nového života, čemuž odpovídají i všechny lidové zvyky, které se postupně nabalily na slavení Velikonoc. Zima, doba ohrožení, hladu a nedostatku, kdy není možné nic vypěstovat nebo získat snadno potravu pro sebe ani pro dobytek, skončila.

Čas umírání je pryč a celá příroda stojí na novém začátku. Jsou vynášeny Morény, prostřihují se keře, vše se chystá na růst. Jaro je tak dobou nového životního stimulu. Vše, co je živé, musí růst, naplnit zemi, příroda po době spánku vstupuje do světa s novou aktivitou.

To ale současně znamená konec starých pořádků a pohodlí. Aby bylo možné uspět, je třeba se v tomto čase pustit do práce a podílet se na růstu také. Zatímco zima je sice dobou krutou a časem, kdy se umírá, optimismus jara se nerozlučitelně mísí s obavou, jaký bude svět, do kterého vstupujeme.

Je tu ještě jedna zajímavá rovina. Z jediného nepatrného zrníčka může s trochou vody, světla a živin vyrůst nový výhonek, strom nebo jiná rostlina. DNA ukrytá v jádře eukaryotické buňky v sobě skrývá možnost tohoto vzniku, který příroda – souhrou okolností – naplnila. Z něčeho zcela zanedbatelného se tak během chvíle stane živý rostoucí objekt, který brzy dá potravu a ochranu také dalším organismům.

Klepněte pro větší obrázek
Přišlo jaro se sluníčkem, zem otvírá zlatým klíčkem, foto: No21

Tyto roviny se na snímku s dlouhým názvem – Přišlo jaro se sluníčkem, zem otvírá zlatým klíčkem... snaží zachytit No21. Jsou zde dvě malé větvičky, které jsou ozářeny sluncem a vší svojí energií se snaží prorazit vzhůru, růst, přežít. Jsou manifestem jara, které neodpočívá, ale nutí každý organismus překračovat sám sebe.

Gratuluji autorovi k podařenému černobílému snímku čtvercového formátu, jehož atmosféru dobře podtrhly také stíny obou ratolestí a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Fotografie na převýchovu. nabízí zajímavý detail. Dva muži si vyměňují malou rybu, na kterou se dívají její – o poznání starší – kolegyně. Lapají při tom po vzduchu, vypadají zmateně a vyděšeně. Nikdo nic neví, nikdo nic nechápe. Je zde ticho a v něm probíhá obchod, jako by se na ty dvě nebohé ryby v kádi nikdo neohlížel. Autorem emocionálně sugestivního snímku je shimmell.

Klepněte pro větší obrázek
na převýchovu, foto: shimmell

Zajímavé technické zpracování vodní plochy nedaleko Bratislavy nabízí fotografie Neusiedler See, kterou pořídil anjelicek.deviantart. Černobílý snímek pracuje s kontrastem a vyžehlováním nerovností, což má za následek překvapivé vzezření celé scény.

Klepněte pro větší obrázek
Neusiedler See, foto: anjelicek.deviantart

Vlastimil Pibil nabízí technicky precizní barevný pohled na krajinu s názvem V Malé Studené dolině 3..., na kterém divák může vidět temná mračna, rozeklané skály i v dály šumící vodopád. To vše doprovázené jemnou prací se světlem.

Klepněte pro větší obrázek
V Malé Studené dolině 3, foto: Vlastimil Pibil

Naopak fotografie Pod tlakem doby opouští krajinářský romantický idealismus a nabízí pohled surově industriální. Černobílé provedení, mříž a systematický důraz na linku vytváří efekt skutečně dokonalý, zesílený optickou vadou, která prostředí emocionálně posiluje. Autorem je subal.

Klepněte pro větší obrázek
Pod tlakem doby, foto: subal
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?