Prototyp prvního digitálního fotoaparátu slaví čtyřicátiny

Začalo to v roce 1975 ve firmě Eastman Kodak. V laboratořích jednoho z největších výrobců filmových fotoaparátů a spotřebního fotografického materiálu se „objevil“ zárodek, který nakonec pozřel svého nositele…

V první fázi se samozřejmě nejednalo o přístroj, který by byl schopen konkurovat tehdejším filmovým fotoaparátům, trvalo ještě dlouhých patnáct let, než Kodak vyprodukoval první opravdový digitální fotografický systém DCS…

…a dalších deset, než byla počítačová technologie natolik vyspělá, aby digitály obecně mohly uspět jako dostatečně funkční a praktický fotografický nástroj a začít se nekontrolovatelně masově šířit nejen mezi profesionály, ale i amatérskými, hobby fotografy.

Klepněte pro větší obrázek
Steve Sasson s prototypem digitálního fotoaparátu

A jak to vlastně celé začalo? V sedmdesátých letech patřil Kodak mezi nejvíce prosperující fotografické firmy s propracovanou výrobní i prodejní strategií. Měl kompletně pokryt celý proces vzniku fotografie – od jejího pořízení fotoaparátem, přes zachycení obrazu na světlocitlivém materiálu (filmu) až po jeho zvětšení na fotografický papír. V útrobách firmy se to však hemžilo vývojáři, kteří se nesoustředili pouze na zdokonalování stávajících procesů, ale dokázali vidět dopředu a správně odhalit potenciál vznikajících počítačových technologií.

Klepněte pro větší obrázek
První, 8bitový CCD, 1970

Mezi takové patřil též Steven Sasson, mladý elektroinženýr, který branami Kodaku prošel roku 1973. Od svého nadřízeného Garetha Lloyda dostal za úkol zjistit, zda existuje nějaké praktické využití pro zařízení s vázanými náboji, jež o několik let dříve vymysleli George Smith a Williard Boyle v laboratořích Bell: CCD (Charged-Coupled Device). Dle Sassonových slov se jednalo o podružný projekt, o němž málokdo věděl, ovšem ne z toho důvodu, že by byl tajný, ale proto, že nikdo nečekával, že by mohl být do budoucna nějak zásadní.

CCD tenkrát nevypadalo jako dnes: byl to jednoduchý detektor, který měl původně sloužit jako polovodičová paměť v počítačích. Hlavním problémem, s nímž se Sasson musel vypořádat, byl fakt, že elektrický signál byl nestálý, takže jej nešlo převést na fotografický obraz. Signál bylo nutné digitalizovat, převést jej na čísla, což byl tehdy neznámý proces. Toto řešení samozřejmě vyžadovalo ukládání dat do paměti (RAM) a poté jejich nahrání na magnetickou pásku, odkud by je bylo možné „přehrát“ na televizi.

Klepněte pro větší obrázek
Rube Goldberg, prototyp prvního digitálního fotoaparátu

Roku 1975 spatřilo světlo světa zařízení Rube Goldberg osazené objektivem z 8mm videokamery Kodak XL55, který Sasson ukradl ze stolu svým kolegům, a poháněné 16 nikl-kadmiovými akumulátory (NiCd). Jednotlivé části byly zabudovány do rozměrných obvodových desek a přístroj o váze 3,5 kg fotoaparát nepřipomínal ani vzdáleně.

 

Steve Sasson: „Bylo to víc než jen fotoaparát. Jednalo se o plně elektronický fotografický systém, který při snímání a zobrazování fotografického obrazu nevyžadoval fotografický film ani papír, vlastně vůbec žádný spotřební materiál.“

 

A právě v tom byl největší zádrhel. Steven Sasson absolvoval několik předváděček před pracovníky obchodního oddělení, techniky, jejich vedoucími a vedoucími vedoucích. Pro ukázku vyfotografoval několik účastníků konference: Samotné snímání trvalo 50 milisekund, nahrávání na pásku 23 sekund. Poté vyjmul kazetu, vložil ji do přehrávací jednotky a o 30 sekund později se objevil první černobílý obrázek o velikost 100×100 px.

Reakce byla logicky vlažná, zejména ze strany obchodního oddělení. Obchodní strategie Kodaku byla postavena na téměř stoleté historii záznamu obrazu na světlocitlivý materiál a jeho následném zvětšení na papír. Nadřízené nepřesvědčila ani Sassonova odpověď na otázku, kdy bude tento vynález konkurence schopný a prosadí se na trhu s fotografickou technikou. Sassonův odhad 10 – 20 let bohužel časově přesahoval hranice pracovní kariéry mnohých zúčastněných, a tudíž pro ně byl nezajímavý, na druhou stranu byl poměrně přesný. První digitální fotografický systém oznámil Kodak o 18 let později.

Projekt však nešel pod kytičky úplně, Steven Sasson pokračoval v práci na vývoji digitální technologie a roku 1978 byl patentován první digitální fotoaparát pod názvem electronic still camera. Patent platil do roku 2007 a do té doby Kodaku vydělal miliony.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Digital Camera System Kodak DCS-100, s tělem Nikon F3

První digitální fotografický systém Digital Camera System (DCS) s 1,3Mpx senzorem Kodak představil veřejnosti v roce 1991. Digitální jednotka Kodak DSC-100 se kabelem připojovala k analogovému tělu zrcadlovek (první z nich byl Nikon F3), součástí setu byla objemná datová jednotka MD4, která se nosila přes rameno. Celý systém se prodával za v přepočtu 350 000 Kč. U následujícího modelu DSC-200 datovou jednotku nahradil integrovaný 80MB pevný disk. Stále se však jednalo o digitální jednotku nasazenou na těla fotoaparátu druhých výrobců.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Kodak DC-20 a DC-25

S vlastními plnokrevnými digitálními fotoaparáty DC-20 a DC-25 přišel Kodak v roce 1996, po nichž následovaly další a další produkty, včetně modelové řady EasyShare. V roce 2000 patřil Kodak v oblasti digitální fotografie ke špičce. A mohl patřit i dál, kdyby tolik nelpěl na svých filmových kořenech a nepromarnil své síly v marném boji za záchranu filmového materiálu, jemuž dal přednost před vývojem digitálních technologií. A pak už jen stará známá písnička: roku 2012 vyhlásil Kodak bankrot, z něhož se sice o rok později vzpamatoval, nicméně s výraznými ztrátami. Dnes se roční tržby Kodaku pohybují kolem 2 miliard dolarů, zatímco v roce 1990 to bylo 19 miliard. Z 145 000 zaměstnanců zbylo pouhých 8 000.

Témata článku: Technika, Technologie, Kodak

Určitě si přečtěte

Extrémně jednoduchá dlouhá expozice s aplikací Spectre

Extrémně jednoduchá dlouhá expozice s aplikací Spectre

Mobilní fotografie má jiná specifika, než ta „dospělá“. Mobilní fotografové totiž nemají takové požadavky na manuální nastavení a často sáhnou po jednoduchém řešení, které vše obstará za ně.

1 Adam Kos

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Aktuální novinka z dílny Nikonu je nástupcem modelu P900 a pyšní se přímo obřím rozsahem optického zoomu. Že bychom stáli opět na pokraji války, jejímž motem bude kdo z nás má větší objektiv?

25 Petr Březina

Fotografie týdne: V mlžném lese

Fotografie týdne: V mlžném lese

Lesy mají od nepaměti své speciální kouzlo a magickou přitažlivost. Jsou pro nás spojené s fenoménem dostupné přírody, do které můžeme vyrazit z města, s jistým dobrodružstvím, ale také meditačním či estetickým zážitkem.

Michal Černý

Panasonic Lumix G90 – odolné tělo, 4K video a V-log pro filmaře

Panasonic Lumix G90 – odolné tělo, 4K video a V-log pro filmaře

Panasonic dnes představil novou bezzrcadlovku Lumix G90, která je nástupcem více než dva roky starého modelu G80. Vedle nového snímače s vyšším rozlišením nabídne i další inovace.

98 Petr Březina

Fujifilm přestavil bezzrcadlovku X-T30 a odolný pevný objektiv XF 16 mm F2,8

Fujifilm přestavil bezzrcadlovku X-T30 a odolný pevný objektiv XF 16 mm F2,8

Fujifilm oficiálně představil levný model APS-C bezzrcadlovky X-T30. Těšit se můžeme na výbornou obrazovou kvalitu díky novému snímači, jakož i na pokročilé video. To vše v kompaktním a finančně dostupném balení. Zajímavou novinkou je také širokoúhlý objektiv XF 16 mm F2,8 R WR.

11 Helena Vyplelová

Desítky pluginů pro Photoshop a Lightroom… stačí si vybrat z našeho seznamu

Desítky pluginů pro Photoshop a Lightroom… stačí si vybrat z našeho seznamu

Hledáte způsob, jak rozšířit možnosti svého fotografického editoru? Hledáte nástroj pro specifické úpravy, nebo komplexní prostředek pro celkovou editaci snímku? Obojí naleznete v našem článku.

1 Helena Vyplelová