Z designérského hlediska byste na první (čelní) pohled sotva našli rozdíl mezi Cyber-shotem H2 a H5. Výrobce vlastně ani neměl ambice něco měnit – vyprodukoval dva bratříčky, kteří se v zásadě odlišují pouze počtem světlocitlivých buněk na snímači: šest a sedm milionů.
Na přední stěně výrobce zvýraznil celkový počet megapixelů, těch efektivních je však 7,1
Plastové tělo há pětky s pogumovaným gripem umožňujícím pohodlné uchopení ukrývá svůj malý trumf na zadní stěně. Zatímco H2 má pouze dvoupalcový displej s podprůměrným rozlišením 85 tisíc obrazových bodů, přístroj H5 v tomto směru není vůbec ošizen: jeho obrovský 3“ LCD (76 mm) disponuje výbornými 230 000 pixely. Tak jako padla naše mírná výtka na uspořádání tlačítek na zadní stěně Cyber-shotu H2, nejinak je tomu u sourozence H5. Také u něj se vám totiž při fotografování často stane, že si nechtěně aktivujete tlačítko pro zobrazování informací na LCD nebo nabídku Menu.
Třípalcový displej – to už je podívaná
Elektronický hledáček s možností dioptrické korekce je shodný jako u H2, má tedy „papírově“ výborné rozlišení 201 000 pixelů. Ani zde se však nemůžeme vyhnout kritice ohledně čitelnosti EVF hledáčku: ten má totiž velmi malé zvětšení, realita se tedy ztrácí daleko před vámi.
Fotoaparát ničím nenabourává zaběhlou představu o tradičním ultrazoomovém těle
Po ergonomické stránce mu nelze nic vytknout Jak se dalo očekávat, Menu zůstává stále stejně (pro nováčka držící přístroj Sony poprvé v ruce) mírně chaotické: jednotlivé položky nabídky vyskakující směrem nahoru, navíc v Menu nelze rolovat. Plusem je však integrovaný český jazyk, kterým předchůdce H1 nedisponoval, sourozenec H2 však již ano.
Pokračování 2 / 4
Funkce, vybavení
Jak již bylo řečeno, Sony Cyber-shot H5 se z hlediska technických specifikací liší od sourozence H2 pouze decentně. Úhlopříčka jeho čipu zůstala sice zachována (1/2,5“), počet buněk na snímači se však pozvedl z šesti na sedm milionů. Jak si povíme a ukážeme na grafech v následující kapitole Obrazová kvalita, testy, demosnímky, zde poznáte největší rozdíl mezi oběma fotoaparáty: „há dvojka“ vykazuje výraznou hladinu šumu, sedmimegová „há pětka“ se poněkud paradoxně chová mnohem lépe.
Optika Carl Zeiss má stejné parametry jako H2, pro připomenutí tedy zopakujme: 12× zoom v rozsahu 36–432 mm (při přepočtu na kinofilmové políčko) a výborná světelnost F2,8–3,7. Se zaostřováním nemá přístroj skutečně žádné problémy, a to ani v horších světelných podmínkách.
Na klasickém otočném voliči najdete nabídku všech dostupných expozičních režimů P, A, S, M a paletku předdefinovaných scénických programů. Novým z nich je režim Vysoká citlivost ISO, který je nápomocen při pořizování ostrých snímků bez blesku v prostředí se sníženou hladinou osvětlení. V tomto módu nastavuje automatika citlivost až ISO 1 000, stejnou hodnotu si však můžete zvolit také manuálně v hlavní nabídce.
Kruhový otočný volič nabízí nový režim Vysoká citlivost
Zdaleka ne všechny ultrazoomy jsou vybaveny optickou stabilizací obrazu. Sony Cyber-shot H5 má samostatné tlačítko stabilizátoru Super SteadyShot umístěno v sousedství hlavního vypínače
Tak jako u H2 ani zde nepovažujeme funkční vybavení (posuzováno z hlediska kategorie ultrazoomů) za nijaký luxus, spíše za obligátní standard. Určitě příjemná je však volba ze tří druhů měření expozice (M, C, S), široká je také nabídka zaostřovacích možností: k dispozici jsou čtyři režimy včetně atraktivního uživatelského s volným pohybem zaostřovacího bodu po ploše snímaného pole. Fotoaparát umožňuje vlastní úpravy ostrosti a kontrastu, jeden z barevných režimů nabízí také „živý“ mód se saturovaným podáním.
Jak jsme si u fotoaparátů Sony zvykli, nechybí ani Cyber-shotu H5 reálný a náhledový histogram, jako dobrého pomocníka oceníte také expoziční bracketing.
Ani vyspělý sedmimegový ultrazoom se bohužel nedočkal možnosti nastavení jiného datového formátu než je JPEG, surový RAW by mu přitom tolik slušel.
Kromě fotoaparátu najdete v krabici také sluneční clonu a redukční tubus, který využijete i pro nadstandardní předsádky či filtry. Nechybí ani dvojice AA akumulátorů, kterými je přístroj poháněn, přibalena je i nabíječka.
Kapacita interní paměti 32 MB není ani pro svátečního fotografa dostačující, budete tedy muset investovat ještě do maličkého média MemoryStick Duo/Duo PRO.
Podrobnou technickou specifikaci si můžete prohlédnout zde.
Pokračování 3 / 4
Obrazová kvalita, testy, demosnímky
Sférické zkreslení objektivu Carl Zeiss můžeme hodnotit jako minimální, srovnatelné s kolegou H2. Ani co do počtu linek na našem tes
tovacím obrazci nedochází k závratným rozdílům – s lepší kresbou detailů se setkáte opět na širokém ohnisku, včetně celkové ostrosti.
Obrazový procesor zajišťuje příjemné, realitě věrné podání bez barevného přesaturování. Expoziční automatika funguje výborně, a jak již bylo řečeno výše, ke správné expozici pomáhá také reálný histogram.
Stejně jako se chromatická aberace nevyhnula modelu H2, také u Cyber-shotu H5 se s ní musíte smířit. Barevná vada je však, zdá se, trochu nevyzpytatelná. Setkáte se s ní – tu v menší, tu ve větší míře – jak na širokém, tak i dlouhém ohnisku. Jejím projevem jsou zelené a fialové kontury lemující hrany objektů.
Snímek s chromatickou vadou pořízený na široké ohnisko 36 mm
Max. velikost
Dlouhé ohnisko 432 mm. Na snímku vlevo je nad naše očekávání barevná vada minimální, vpravo však velmi zřetelná
Max. velikost Max. velikost
Protože řada uživatelů se dožadovala přímého srovnání hladiny šumu u fotoaparátů H2 a H5, přinášíme vám oba grafy. Náš laboratorní test odhalil, že méně starostí má s tímto nepřítelem sedmimegová „há pětka“.
Jak se můžete přesvědčit z reálných demosnímků, hladina šumu je schůdná ještě při nastavení citlivosti ISO 400. Jak jsme se zmínili již v předchozím článku, v porovnání s „bratrem“ H2 nejsou stopy po šumu tolik zahlazovány, čímž nedochází k nepatřičné ztrátě ostrosti snímků.
Dynamický rozsah mají oba fotoaparáty výborný.
Naměřili jsme
Jak si můžete porovnat, Sony Cyber-shot H5 je o malinký chloupek pomalejším přístrojem než jeho „nižší“ kolega H2 (měření jsme prováděli za stejných světelných podmínek a data jsme pořizovali na tutéž paměťovou kartu). Větší prodlevu má H5 oproti svému sourozenci v připravenosti k dalšímu snímku, i když nutno podotknout, že čas do 1 sekundy je na tuto kategorii digitálů perfektní hodnotou.
| Naměřili jsme |
|
| první snímek |
2,63 |
| snímek bez namáčknutí |
0,28 |
| snímek s namáčknutím |
neměřitelné |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku |
0,99 |
| rychlost sériového snímání |
1,3 sn/s |
| max. počet snímků v sérii |
5 |
Všechna měření s použitím karty Sony MemorySitck PRO Duo MagicGate 512 MB při rozlišení 3 072 × 2 304 px a nejnižší kompresi JPEG
Demosnímky
Testovací obrazec – nejkratší ohnisko
Max. velikost
Testovací obrazec – nejdelší ohnisko
Max. velikost
Pleťové odstíny – denní světlo
Max. velikost
Pleťové odstíny – denní světlo + blesk
Max. velikost
Více demosnímků z tohoto fotoaparátu si můžete prohlédnout v článku Jednovaječný bratr "há dvojky": Sony Cyber-shot H5 (první foto)
Pokračování 4 / 4
Celkové hodnocení
Není třeba pochybovat o tom, že stejně jako Cyber-shot H2 je také Cyber-shot H5 vyspělým ultrazoomem s optickou stabilizací, u kterého si můžete vychutnat i kompletní českou nabídku. Také jemu byla sice do vínku dána pouze standardní paleta vybavení, ta je však pro běžného uživatele akorátní. Prohřeškem optické soustavy je – stejně jako u H2 - chromatická vada, firmware se však solidně dokáže vypořádat s hladinou šumu. Příjemná je také nízká oficiální pořizovací cena, internetové obchody ji setřásly již pod třináct tisíc.
Plusy:
- české menu
- uživatelský zaostřovací bod
- velikost LCD displeje a jeho rozlišení
Mínusy:
- chromatická vada
- grafika Menu
- elektronický hledáček
Cena:
Zdroj:
Sony, Praha
tel.: 222 864 199
www.sony.cz
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně