DIGIarena.e15.cz

První láska bolí i na Fotografii týdne

Koleje našeho života zkříží jen jednou za život, ale vždy to bývá v živých barvách. Taková je první láska.
První láska bolí i na Fotografii týdne

Dětská tematika ve fotografii je docela oříšek. Děti lze v tomto případě řešit nejméně dvěma různými způsoby. Můžeme se na celý dětský svět, na jejich obavy, smutky a sny, podívat očima umělce či reportéra a podle toho je pak prezentovat. Z tohoto snažení vznikají většinou snímky složité až psychologické. Druhou možností je vystavět na fotografii onen dětský svět přesně tak, jak ho malé děti vnímají: jednoduchý, plný barev a snů, které se zhmotnily.

Aktuální Fotografie týdne je ten druhý případ. Je jasné, že snímek, jehož tvorbu jsme pojali takovýmto způsobem, bude asi trochu potlačovat realitu, na kterou jsme zvyklí, ale proč se nepodívat na něco, co tu ještě nebylo? Šťavnaté barvy mnohým z nás celou zimu chyběly.

Snímek vypráví příběh dvou dětí: chlapec, sedící osaměle na kolejích, se zamiloval do holčičky, prohánějící se bezstarostně na koloběžce. Autor fotografie se podepsal jako danove a již zmíněné „zhmotněné dětské sny“ zde dovedl do téměř hmatatelné podoby. Dívenka je od osamělého snílka jen pár metrů daleko a přitom se mu zdá neskutečně vzdálená.

Klepněte pro větší obrázek
Prvá láska; foto: danove

Svět kolem nich se přitom zdá jako postavený z obrovské pestrobarevné skládačky, která se usilovně pokouší imitovat veselé místo k žití. Zamilovaný človíček to vidí jinak; sotva se jeho „vyvolená“ mihne kolem, všechno se rozzáří, zatímco bez ní nemá nic smysl. I detaily jsou pro dítě nesmírně důležité. Prvoplánový svět dětské skládačky je pouze prvním dojmem – hluboké psychologické pohnutky jsou skryté pod povrchem a vynoří se až ve chvíli, kdy se nad obrázkem zamyslíme.

Koleje, které nikam nevedou, jsou zajímavým prvkem zdůrazňujícím prostor, a jejich umístění vyvažuje svou popraskaností až „reálností“ zbylou pestrobarevnou část kompozice. Pouze obloha je „přilepena“ poněkud nešťastně – působí nepřirozeně a vystřiženě z fotky, kde jako by neměla se vzdáleným obzorem nic společného. Na druhou stranu, nikdo z nás tam v té chvíli bohužel nebyl, těžko tedy posoudit, jak tenkrát v Komjaticích nebe skutečně vypadalo... Autor dnešní Fotografie týdne má zatím v Galerii pouze tři snímky, všechny jsou ale sytě barevné a nepostrádají nápad. Gratulujeme mu tedy a těšíme se na další tvorbu.

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: foto mk 1. 3. 2008, 20:26
foto koki 1. 3. 2008, 20:13
Foto 1. 3. 2008, 14:27

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.