DIGIarena.e15.cz

První láska bolí i na Fotografii týdne

Koleje našeho života zkříží jen jednou za život, ale vždy to bývá v živých barvách. Taková je první láska.
První láska bolí i na Fotografii týdne

Dětská tematika ve fotografii je docela oříšek. Děti lze v tomto případě řešit nejméně dvěma různými způsoby. Můžeme se na celý dětský svět, na jejich obavy, smutky a sny, podívat očima umělce či reportéra a podle toho je pak prezentovat. Z tohoto snažení vznikají většinou snímky složité až psychologické. Druhou možností je vystavět na fotografii onen dětský svět přesně tak, jak ho malé děti vnímají: jednoduchý, plný barev a snů, které se zhmotnily.

Aktuální Fotografie týdne je ten druhý případ. Je jasné, že snímek, jehož tvorbu jsme pojali takovýmto způsobem, bude asi trochu potlačovat realitu, na kterou jsme zvyklí, ale proč se nepodívat na něco, co tu ještě nebylo? Šťavnaté barvy mnohým z nás celou zimu chyběly.

Snímek vypráví příběh dvou dětí: chlapec, sedící osaměle na kolejích, se zamiloval do holčičky, prohánějící se bezstarostně na koloběžce. Autor fotografie se podepsal jako danove a již zmíněné „zhmotněné dětské sny“ zde dovedl do téměř hmatatelné podoby. Dívenka je od osamělého snílka jen pár metrů daleko a přitom se mu zdá neskutečně vzdálená.

Klepněte pro větší obrázek
Prvá láska; foto: danove

Svět kolem nich se přitom zdá jako postavený z obrovské pestrobarevné skládačky, která se usilovně pokouší imitovat veselé místo k žití. Zamilovaný človíček to vidí jinak; sotva se jeho „vyvolená“ mihne kolem, všechno se rozzáří, zatímco bez ní nemá nic smysl. I detaily jsou pro dítě nesmírně důležité. Prvoplánový svět dětské skládačky je pouze prvním dojmem – hluboké psychologické pohnutky jsou skryté pod povrchem a vynoří se až ve chvíli, kdy se nad obrázkem zamyslíme.

Koleje, které nikam nevedou, jsou zajímavým prvkem zdůrazňujícím prostor, a jejich umístění vyvažuje svou popraskaností až „reálností“ zbylou pestrobarevnou část kompozice. Pouze obloha je „přilepena“ poněkud nešťastně – působí nepřirozeně a vystřiženě z fotky, kde jako by neměla se vzdáleným obzorem nic společného. Na druhou stranu, nikdo z nás tam v té chvíli bohužel nebyl, těžko tedy posoudit, jak tenkrát v Komjaticích nebe skutečně vypadalo... Autor dnešní Fotografie týdne má zatím v Galerii pouze tři snímky, všechny jsou ale sytě barevné a nepostrádají nápad. Gratulujeme mu tedy a těšíme se na další tvorbu.

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: foto mk 1. 3. 2008, 20:26
foto koki 1. 3. 2008, 20:13
Foto 1. 3. 2008, 14:27

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.