DIGIarena.e15.cz

Půl století tvorby Jana Saudka, fotografa českého

Je nejvyšší čas uchýlit se před mrazem do tepla galerie. Například na pražském Staroměstském náměstí do Domu U bílého jednorožce - tam se můžete vyhřívat až do března, neboť retrospektivní výstava nazvaná Best Of Jan Saudek začala v září a ještě nějaký ten pátek potrvá. Najdete zde ty nejlepší, nejpůsobivější a nejznámější kousky z díla fotografa, který je v cizině ceněn a zbožňován, zatímco v domácích vodách spíše zatracován a odsuzován.
Půl století tvorby Jana Saudka, fotografa českého

Vulgarita, něžnost, provokace, romantika, perverze i erotika - s podobnými přívlastky bývá jeho jméno spojováno. Saudkovo dílo najdete po celém světě v nejrůznějších muzeích i galeriích, včetně těch nejproslulejších. Je totiž jediným originálem v moři vzájemně se napodobujících profesionálů i amatérů. Objevil vlastní styl, nepřizpůsobil se a vyšlapal si svou jedinečnou cestičku - na což také v minulosti tvrdě doplácel. A dnes? Část lidstva ho uctívá, druhá část jeho kontroverzní přístup zatracuje a nechápe. “Dětská pornografie? Nic moc,“ křičí odpůrci. Co ve svém díle vlastně Jan Saudek zobrazuje?

Lidské tělo? Krásné. Bezpodmínečně.

Jan Saudek prostřednictvím svého díla předvádí svůj vysněný svět volnosti. Smyslem jeho tvorby je ukázat lidem, že jsou krásní. Lidské tělo je jeho osudem i prokletím. Autor se noří do hlubin lidských citů, pudů, vášní a tajných zvráceností, často skrývaných jen v tmavém koutku mysli, a na svých aranžovaných snímcích se snaží o jejich naplnění.

V roce 1972 nachází Saudek svoji oprýskanou zeď, před kterou se odehrává velká část fantastických scének z jeho fotografií. Sedmdesátá léta pro jeho tvorbu znamenají oslavu „lidské rodiny“: alegorie ženství, mužství, rodičovství i milenectví. Ve svých snímcích se zaobírá hlavně tématem zrození, lásky a lidství, výsledek pak jemně okořenil něžností a humorem. Z fotografií té doby tryská mohutný gejzír emocí a symboliky.

V osmdesátých letech se v jeho tvorbě objevují protipóly - láska a nenávist, krása a ošklivost, mládí a stáří. Z láskyplných vztahů se stává boj o nadvládu nad tím druhým, vše se dramatizuje a také přibývá erotiky a agresivity. Teprve v polovině 90.let se Jan Saudek stává umělcem na volné noze. Tehdy dostává hlavní slovo již zmíněné prokletí živočišností - lidské tělo v jakékoli podobě, a to včetně starého, tlustého a znetvořeného. Autor rozehrává čím dál tím složitější scény, početnější obsazení svých „divadelních her“, a v podvědomí klíčí otázka: Co je vlastně údělem člověka na tomto světě? Kruh se uzavírá s novým tisíciletím, vše se opakuje: nevinnost, poznání, pokušení, hřích, trest, smrt... a tak pořád dokola. Navěky.

Best Of Saudek... Best Of Humanity

Celé Saudkovo dílo, ať už na něj hledíme z jakéhokoli úhlu, je velkou oslavou lidství samotného. To z jeho autora činí tak jedinečnou a svéráznou osobnost na české a vůbec světové fotografické scéně. Ačkoli „odborné veřejnosti“ nešel nikdy pod nos, jeho obdivovatelé mají možnost vychutnat si svůj šálek čaje. Bohužel, stísněné výstavní prostory ani zdaleka neodpovídají Saudkovu formátu, nehledě na to, že výstava je pořádána u příležitosti jeho sedmdesátin (nar.13.5.1935). K tomuto jubileu však byla vydána výpravná monografie o jeho celoživotní tvorbě, v níž lze najít to nejlepší, čím tento originální tvůrce oslovil své publikum v zahraničí. Více o tomto zvláštním člověku najdete na jeho stránkách www.saudek.com.

Dům U Bílého jednorožce, Staroměstské náměstí, Praha; do 31. března 2006, denně 10 - 20 hodin, vstupné 150 Kč

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Když o někom řekneme, že má svůj vlastní svět, máme většinou na mysli, že jeho způsob vnímání okolí je substandardní, že je to podivín, člověk výstřední.

Zakázané knihy o fotografovaní! Tyhle si ve vězení nepřečtete

Zakázané knihy o fotografovaní! Tyhle si ve vězení nepřečtete

Myšlenkové pochody úředníků jsou mnohdy velmi zvláštní. Důkazem toho je dostupnost a nedostupnost různorodých knih ve vězeňské knihovně ve státu Texas. Půjčíte si tu Mein Kampf ale na historii fotografie musíte zapomenout.

Focení v Yosemitech? Jedině s povolením!

Focení v Yosemitech? Jedině s povolením!

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Fotobanka Shutterstock zakázala stylizované fotky opic

Fotobanka Shutterstock zakázala stylizované fotky opic

Společnosti DJI a SkyPixel vyhlásily výsledky „vzdušné“ fotografické soutěže

Společnosti DJI a SkyPixel vyhlásily výsledky „vzdušné“ fotografické soutěže

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Fotografie týdne: Stalker – o bytí v samotě v davu

Živíme se druhými lidmi. Tuto zkratku Jan Sokol používá, aby vyjádřil skutečnost, že předmětem obživy většiny společnosti již není zemědělství, dokonce ani průmysl, ale služby či státní sektor.

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Fotografie týdne: Okamžitě se vrať! – o tom, že návraty nebývají snadné

Okamžitě se vrať! je imperativ, ke kterému má asi každý nějaký vztah. Obsahuje v sobě dva důležité momenty – možnost návratu, ale také časovost tohoto aktu. Obě dimenze spolu přitom těsně souvisí.