DIGIarena.e15.cz

Půlnoční Fotografie týdne

Tentokrát se ponoříme do hluboké černi, kterou nedokáže namíchat žádný jiný umělec, než paní Noc. Autora tohoto snímku najdete pod přezdívkou Dahan.
Půlnoční Fotografie týdne
Černá a bílá, tajemno a zář. Tajemná je například odpověď na otázku, co je na snímku. Může se jednat o špičku televizního vysílače? Autor neprozradí. O zář se postaral měsíc. A kombinace černé s bílou? Nic nevyvolá tolik pozornosti, jako zářivý bílý objekt uprostřed ničím nerušené černé plochy. Tato dvojice barev vyvolává silný pocit naléhavosti, čistoty a chladu. Mezi nimi je také škála šedých tónů, ale s těmi se musí opatrně. Všichni známe slovní spojení „nuda a šeď“, což se bohužel vztahuje i na některé černobílé fotografie. To však určitě není tenhle případ. V předkládané kompozici má šedá barva své vymezené místo a jasnou úlohu: podporovat plasticitu.

V dolní části snímku se od lesklého povrchu odráží svit měsíce, což by byla docela očekávaná idylka, nebýt tvrdých tmavých linek, které světlou plochu překrajují na rovnoběžné pásy. Podobně šokující kontrast nacházíme poblíž pravého okraje, kde je éterická struktura obláčku tvrdě konfrontována se soustavou pichlavých stínů na špici věže. Tyto nenápadné mráčky doplňují hmotný prvek v popředí po celé jeho délce, čímž zjemňují jeho tvrdost a zároveň začleňují znepokojivě lesklé architektonické prvky do poklidné půlnoční tmy.

Klepněte pro větší obrázek
Půlnoční vysílání, Foto: Dahan

Možná je ale v tomto případě trochu sporné, co je víc zneklidňující. V levé části snímku se totiž pod měsíčním kotoučem nachází obrovský kus neprobádaného prostrou. Nejsou v něm ani mraky, ani hvězdy. Buď je autor schoval dodatečně, nebo tam nikdy žádné nebyly. Není té tmy ve výsledku příliš mnoho? Ne, že by to vadilo – kompozice je ještě o něco dramatičtější a rozhodně nepůsobí dojmem něčeho, co už jsme „určitě někde pětkrát viděli“.

Navíc nás cosi neustále svádí, abychom se na věc podívali abstraktníma očima. Nevnímáme střechu, okna a mraky, ale v určitém momentě si povšimneme půvabné prohnuté bílé linky, která se rozšiřuje do lesklého vějíře, posázeného kovově vyhlížejícími kuličkami. Je to místo, kde se bílá snadno změní v černou. Z jiného pohledu nám osvětlený útvar může zase připomínat měsícem ozářenou stezku bůhvíkam. Architektura i půlnoc mají každá svoje jedinečné kouzlo, ale pokud je přikořeníme ještě špetkou fantazie, vznikne nezapomenutelná směs.
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.