DIGIarena.e15.cz

Radek Burda bloguje: Přijďte na vyhlášení světových fotografických celebrit

Ve čtvrtek 24.5. v 18:00 hod v Praze před kinem CineStar na Smíchově se koná slavnostní vyhlášení mezinárodní fotografické soutěže. Jste srdečně zváni. Foťáky – bez pardonu – sebou.

Tramdadá! Příští týden ve čtvrtek a v Praze a v 18.00 hod slavnostně dojde k vyhlášení výsledků mezinárodní fotosoutěže Photo Annual Awards 2012. Všichni máte za povinnost přijít.

Na tiskové konferenci budou samozřejmě někteří vítězové, přičemž jedna vítězka si pro cenu dokonce přiletí až z Kalifornie. A protože vás fotografy máme prokouklé, tak vězte, že tam – než se vypije – bude víno zdarma. Navíc hned pak v sobotu v jedenáct bude v Teplicích zahájena monstrózní výstava velkoformátových fotografií vítězů této soutěže. Stejně jako loni. Bude to jízda.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Amit Madheshiya, At a Tent Theater Near You, Emotions Series,
3. místo v roce 2011 , Speciální cena z Českého centra fotografie

Je tedy právě teď asi nejlepší čas vám připomenout, jak vypadaly výsledky loňské. To abychom vás navnadili na letošek. Loni to bylo jednoduché: byl to první ročník. A přesto se ho zúčastnili dva vítězové World Press Photo, z nichž jeden z nich, paní Ami Vitale, dělala v letošním ročníku World Press Phota dokonce hlavní porotkyni. Ostatně nejen to, přihlásila se i spousta dalších držitelů prestižních mezinárodních fotografických cen, až šla hlava kolem.

A co bylo na loňském ročníku nejkouzelnější a nejroztomilejší? Že to žádná tahle věhlasná celebrita nevyhrála. Prostě dnes je fotografie tak našlapaný obor, je to obor tak proklatě demokratický, až snadno dochází k obrovským překvapením. Porota však měla ruku kromobyčejně šťastnou. Od doby, co Lukas Hueller u nás tak slavně zvítězil, sbírá ve světě poctu za poctou.

Klepněte pro větší obrázek
Petr Šigut, Portrét opravdového člověka 1, Motions Series, 2. místo v roce 2011

Proč tomu tak bylo? Proč se tu sešla tak fantastická sbírka fotografií z celého světa? Proč o tomto fotografickém klání prohlásila rakouská tisková agentura, že je to největší fotografická soutěž ve střední Evropě? No, protože jsme dobří! Ale vážně. Doufáme, že je to hlavně o tom, že se nám podařilo ze země vydupat to, co jsme doopravdy chtěli. Dělat skvělou fotografii bez omezení. A dělat ji zprudka a vášnivě. Nemáme sice ani ve snu takové rozpočty a takovou mediální podporu, jakou má třeba Czech Press Photo, ale o to více jsme svobodní. A tak nejsme spoutaní zájmy vydavatelů, tlačenkami slavných jmen, ani nejsme omezeni národními koncepty a nemusíme se tedy bušit v prsa, jak česká fotografie válcuje svět, i když o ní za prvním hraničním patníkem nikdo nic neví. Děláme, nebo alespoň se snažíme dělat fotku na rovinu.

Klepněte pro větší obrázek
Kerry Mansfield, autoportrét, Chemo 1st Cycle, Emotions Series, 1. místo v roce 2011

A zdá se, že snad právě proto nám ti světoví fotografové z první ligy uvěřili. Uvěřili loni, uvěřili (ó díky bože!) letos. I když věděli, že nedáváme žádné báječné ceny a že to tlačíme dopředu jen obyčejným nadšením. A opět – i když jako správná kmotřenka Smrt nemůžu ani naznačovat, stejně poodhrnu - opěti letos došlo k obrovskému – a milému – překvapení! Nechme si ho ale až na ten čtvrtek, ne?

Jste tedy zváni. Vlastně jen proto, že nejpodstatnější pro nás jste vy – fotografové. Pro vás to děláme, a tedy vás zveme. Vezměte si dobrou náladu, vezměte si drahou polovičku a pojďte na skleničku. Do Prahy, nebo Teplic, kde pak všechny ty fotky v obřích rozměrech dva a půl metru budou viset.

Jo, a kdo chcete zatím aspoň vidět ty loňské vítěze, a udělat si názor, co dnes představuje moderní fotografie a kam se ubírá, a vlastně i kam se neubírá, podívejte se sem. Možná budete překvapeni, jak se světová fotografie mnohdy liší od fotografie české, předkládané zde jako to nejlepší zboží.

Autor článku poctivě podle zákona o střetu zájmů nahlašuje, že je ředitelem této soutěže. Zároveň ale konstatuje (a zdá se mu to dosti podstatné), že není porotcem soutěže.

Klepněte pro větší obrázek
Klaus Eichler, Basement shark, Emotions Series, 2. místo v roce 2011
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Gratulace všem :-) Specálně ale Ivaně… ivanaga 19. 5. 2012, 23:32
Gratulace všem :-) Specálně ale Ivaně Gan… Josef Jerabek 19. 5. 2012, 10:57

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.