Skončily dvě největší fotografické akce letošního roku. Máme za sebou soutěž World Photo, známou dříve jako Sony Awards, a uzavřela se i soutěž World Press Photo.
Sotva rok vystartoval, jako by i skončil. Na výsledky obou věhlasných soutěží se čekalo s napětím, vždycky jde o radost nebo zmar. Nikdo to nikdy nechce přiznat, ale pošta se ty dny před vyhlášením výsledků vždycky loví s tlukoucím srdcem.
O to víc vypečeně působí letošní faux pas, které předvedlo World Photo. Ale nechme již mluvit Petra Bambouska:
Dne 2. února v 0:40 mi přišel e-mail v tomto znění:
Jsme potěšeni, že Vám můžeme oznámit, že váš snímek byl vybrán mezi deset nejlepších snímků planety v kategorii Nature & Wildlife pro rok 2012. Vaše práce byla vybrána z celkového počtu 52 323 fotografií z celkem 171 zemí. Je to neskutečný úspěch.
Vaše jméno bude uvedeno v tisku a na našich webových stránkách dne 2. února, do té doby je nezbytně nutné, abyste tuto informaci držel v tajnosti. Celkoví vítězové budou oznámeni dne 20. března. Důvod, proč vám tento dopis píšeme, je ten, že vás prosíme o zaslání vítězné fotografie v plném rozlišení a bližších údajů o vzniku této skvělé fotografie, aby mohla býti otištěna v katalogu letošního ročníku a uložena v digitální podobě v Somerset House v Londýně.
Ten mail jsem našel až ráno a prvotní radost zpražil pohled na stránky World Photo, kde byl v shortlistu uveden někdo jiný. Na webu soutěže pod shortlistem se okamžitě začaly hromadit reakce od podobně postižených, jako jsem byl já. Že také obdrželi e-mail, ale v shortlistu se nevidí. Naopak ti, co na shortlistu figurovali, žádné informace nedostali.
Stejného dne, 2. února v 10:51 přišel e-mail tohoto znění:
Přijměte prosím naši hlubokou omluvu za včerejší nesprávný e-mail, ve kterém vás zařazujeme na shortlist vítězů v kategorii Nature & Wildlife.
S potěšením oznamujeme, že váš obrázek byl skutečně zařazen do kategorie pochválených fotografií v kategorii Nature & Wildlife v soutěži Sony World Photography Awards 2012. Vaše práce byla vybrána z 52 323 snímků přihlášených ze 171 zemí. To je neuvěřitelný úspěch.
V té době měla emotivní diskuze pod shortlistem okolo šedesáti příspěvků.
Dne 2. února ve 22:30 přišla příjemcům News ze stránek World Photo oficiální informace o publikování shortlistu a už bylo vše, jak má být.
A to bylo v kostce všechno. Ono se nakonec nic zvláštního nestalo, ale na to, jak je to slavná a organizovaná soutěž, tak si tohle mohli zorganizovat líp. Shortlist top 10 se nezměnil a Commended fotky, kam patří i ty moje dvě, se zobrazil až včera večer. Moc mě těší, že si něco z těch mých osmi vybrali. A že jsou hned dvě, je pro mě skvělá zpráva. Samozřejmě, že by mi stačila jen jedna v top 10.
Nečekaná radost u World Press Photo
Tolik Petr Bambousek. Trošku průšvih a asi trošku více uznání by jeden čekal.Ale jsou i radosti. Tohle je pro změnu jeden příběh z World Press Phota. Příběh o Popelce.
„Nejprve nemohl nalézt slova, a pak křičel radostí“, tak reagoval polský fotograf Thomasz Lazar na zprávu, že vyhrál nejprestižnější fotografickou soutěž na světě - World Press Photo. Vítězné fotografie nepokojů na Wall Street byly vybrány z původně 1,5 tisíce fotek, které fotograf v New Yorku pořídil a do soutěže poslal teprve poprvé v životě. Pracoval na své sérii tři týdny a byl nesmírně pyšný, když ho jeho polský kolega fotograf za tyto snímky zahrnul komplimenty, jako že žádný jiný a tak dobrý materiál z Wall Street Occupy ještě neviděl. A tak prostě vybral dvacet nejlepších, a zaslal je. Na ocenění stačila jedna jediná.
„Na cenu jsem neuvěřitelně hrdý, protože dosud mne všechny velké polské týdeníky odmítli publikovat,“ říká.
Sedmadvacetiletý Tomász Lazar obdržel v letošním World Press Photo druhé místo za jednotlivý snímek v kategorii „Lidé v médiích“. Na fotografii je žena při zatýkání během demonstrace v Harlemu v New Yorku.
Tomasz Lazar: Zatýkání prostestujících v Harlemu. (2. cena v kategorii Lidé a události)
„Seděl jsem ráno u počítače a čekal na výsledky soutěže. Servery byly přetíženy, protože všichni chtěli znát výsledky. Okolo jedenácté hodiny volá kolega, že jsem na listině vítězů. Myslel jsem si, že si ze mě dělá legraci. Pak jsem se tam spatřil a pak jsem začal křičet radostí. Kolega taky“, ještě teď je Lazar vysmátý.
„Raduji se o to víc, že je to moje první účast na nějaké takové soutěži. Je to splnění mých nejtajnějších přání. Když jsem před šesti roky začínal fotit, vždycky jsem snil, že by se něco takového jednou mohlo přihodit.“
„Jsem teď daleko známější ve světě než v Polsku. Do dnešního dne mne žádné polské noviny nepublikovaly. To je důvod, proč lidé neznají moje fotografie. Jsem volným fotografem, a když jsem po návratu z Ameriky své fotografie nabízel tady ve Štětíně polským týdeníkům, všechny mne odmítly“, ještě i teď je cítit v jeho hlase smutek.
Každá soutěž je prostě na jedné straně radost a na druhé smutek. A je krásné, že někdy jsou to radosti nečekané a je smutné, že někdy jsou to smutky nečekané. C'est la vie.
Tyto soutěže už jsou za námi, další se otevírají. Vítejte na Photo Annual Awards 2012, kterého se loni zúčastnil i vítěz World Press Photo Amit Madheshiya a letošní porotkyně WPP Ami Vitale.
