DIGIarena.e15.cz

Retrospektiva Barbary Pflaumové

Žurnalista Lucian O. Meyels o Barbaře Pflaumové řekl, že „Byla první dámou dokumentární fotografie“. Wien Museum Karlsplatz uvádí její první retrospektivu.

Vánoční a posilvestrovská Vídeň je častým cílem nejen českých turistů. Pokud se i vy rozhodnete rakouskou metropoli navštívit, nezapomeňte se zastavit na náměstí Karlsplatz, kde až do února můžete zhlédnout výstavu kronikářky rakouské druhé republiky, Barbary Pflaumové.

Barbara Pflaumová se narodila 10. ledna 1912 ve Vídni, mládí však strávila se svými pěti sourozenci v Dolním Rakousku. Mezi lety 1931 – 1934 navštěvovala školu uměleckých řemesel. Válku prožila na statku v horách v Montafonu a poté se znovu vrátila do Vídně.

Klepněte pro větší obrázek
Walter Pichlet u telefonu

Její první fotoaparát jí daroval dlouholetý přítel Herbert Tichý. Byla to dvouoká zrcadlovka Rolleiflex. Vlastnila tři modely této legendární zrcadlovky; byl mezi nimi také širokoúhlý Rolleiflex z roku 1970. S těmito fotoaparáty pak Barbara Pflaumová pracovala téměř výhradně. V 50.letech byla Barbara členkou rakouského Syndikátu tiskových fotografů, v roce 1955 získala akreditaci jako fotografka dokumentující otevření vídeňské opery. V sedmdesátých letech pracovala pro magazín Wochenpresse, kde vycházely její obrazové reportáže kulturní, divadelní i ze světa módy. Ve stejné době spolupracovala s časopisem Theater heute (Divadlo dnes) a Die Bühne (Jeviště).

Klepněte pro větší obrázek
Portrét zpěvačky Marie Callas

V roce 1959 vystavovala spolu s Fritzem Mottlem, Fritzem Klinkym, Fritzem Schaleerem a Ernstem Klossem ve Vídeňské koncertní hale. V několika následujících letech vydala řadu knižních publikací a v roce 1987 se konečně dočkala samostatné výstavy. Její fotografie byly vystaveny v Galerii Státní opery ve Vídni, tři roky nato v Kremsu. To už však Barbaře Pflaumové táhlo na osmdesátý rok. Kronikářka rakouské druhé republiky zemřela po dlouhé nemoci 24.března 2002 v 91 letech. Mezi lety 2002 a 2004 byly zpracovány její osobní archivy. Ukázalo se, že obsahují přibližně 15 000 fotografií a na 150 000 negativů.

Klepněte pro větší obrázek
Fotografové

Snímky Barbary Pflaumové dokumentují kulturní život ve Vídni v průběhu celé druhé poloviny 20.století. Nalezneme mezi nimi jak momentky z ulice: z kaváren, hospůdek, plováren, trhů, z voleb, vojenských přehlídek či stěhování nábytku, tak také snímky z Opery, divadel, módních přehlídek, demonstrací a celou řadu portrétů celebrit, jakými byli například malíř Georges Mathieu, Hundertwasser, Ernst Fuchs, Oskar Kokoschka, André Heller, Jean Cocteau, spisovatel Günter Grass, pozdější nositel Nobelovy ceny Konrad Lorenz, zpěvačka Maria Callas a další.

Klepněte pro větší obrázek
Herec Helmut Qualtinger

Pro fotografie B.P. je příznačná spontaneita, citlivost, hry světel a stínů, zajímavé, hravé a dynamické kompozice. I v těch zdánlivě nejbanálnějších námětech nachází divák vždy něco nutící podívat se hlouběji, něco důvěrně známého nebo alespoň povědomého. Přestože autorka platí za dokumentární (či tiskovou, chcete-li) fotografku, jejím snímkům nelze upřít značná dávka umění a lyriky. Na výstavě Barbary Pflaumové si tedy přijdou na své milovníci umělecké i dokumentární fotografie.

Více informací o retrospektivě Barbary Pflaum naleznete webu vídeňského muzea.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne