DIGIarena.e15.cz

S fotografií týdne je to nahnutý...

Základní esencí, nutnou ke vzniku jedinečné fotografie, je schopnost nacházet ve světě neobyčejné pohledy na obyčejné věci. Proto se také v Galerii objevují - v míře víc než hojné – různé orosené listy, lesy a fešné blondýnky. Pavel Tyle na to ale šel od lesa, přesněji řečeno od vody, převrátil výše uvedenou poučku a naservíroval nám něco, co před domem nenajdeme. Lodě.
S fotografií týdne je to nahnutý...

Zvolení této lodě, s kterou je to „nahnutý“, za Fotografii týdne, předcházela zase jednou mohutná redakční bitka. Ladné abstraktní tvary ale nakonec skončily na druhém místě a na tom prvním stanula syrová realita, zachycená na cestách po turecké metropoli: topící se loď.Téma je to značně neobvyklé a kvalitní provedení snímek posouvá o několik kategorií nahoru. Díky několika zmateným vertikálám a horizontálám, které maří obvyklou snahu perspektivy o plynulý pohled zleva doprava (a zprava doleva či jakkoli jinak), působí scéna neklidně, až dramaticky. Jistým podílem k tomu přispívá i zamračené nebe, za které však autor zcela určitě nemohl; a také barvy. Ocelově šedá, rezavá, tmavě zelená – s těmito tlumenými odstíny přístavu, vody a nebe kontrastuje jasná červeň lodi. Diagonální osa, která prochází našikmo celým záběrem, ještě napomáhá k divákově dojmu, že kompozice „padá“ doleva. Fotografie je okořeněna pikantní dávkou atmosféry a tím si zasluhuje bod navíc.

Klepněte pro větší obrázek
Pearl Harbor 1941? Nikoli. Pouze Istanbul 2005

Pavel Tyle se může pochlubit patnáctkou velmi zajímavých pohledů do různých koutů světa. Interpretuje je v barevné i černobílé formě, najdeme zde krajinu, pestré lesy a občas i živáčka, ale všechna jeho díla jsou prostoupena jakoby podzimní melancholií. Několika posledními obrázky se sice snažil zakrýt svoji vášeň k lodím (zejména nahnutým a mrtvým, které získávají nejtučnější bodové ohodnocení), ale taky na ně došlo. Inu, redakční mlýny melou pomalu, ale... gratulují první.

Zároveň s gratulací autorovi tohoto snímku také pogratulujme kategorii Cestování, protože toto je po dlouhé době první snímek, který pochází z jejího okruhu. Ti nejlepší se prostě vždycky sejdou zde.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.