DIGIarena.e15.cz

Sám sobě modelem aneb fotografujeme autoportrét

Tvorba autoportrétu má oproti jiným žánrům jednu velkou výhodu. Model pro fotografování je vždy po ruce, má na vás čas, nereptá, nezlobí, neodmlouvá.

Autoportrétem se občas zabývá každý z nás. Vytváříme je pro uchování vzpomínek, pro informování našich přátel i jako důkaz o událostech, které jsme zažili. Prostřednictvím autoportrétu dokumentujeme své vzácné i všední chvíle – že jsme někde byli, s kým jsme tam byli a jak jsme při tom (případně potom) vypadali. Já osamělý. Já v ZOO u voliéry motáka pochopa. Já s přítelkyní u Eiffelovky.

Tvorba autoportrétu má oproti jiným žánrům jednu velkou výhodu. Model pro fotografování je vždy po ruce, má na vás čas v kteroukoli denní či noční hodinu a můžete si s ním dělat, co uznáte za vhodné. Nereptá, nezlobí, neodmlouvá. Občas je trochu dřevěný, prkenný a škrobený, ale když s ním má schopný autor trpělivost, nakonec se dílo podaří.

Snímání sebe sama je v posledních letech oblíbenou formou práce řady fotografů. Na výstavách i v internetových galeriích najdete nepřeberné množství více či méně povedených snímků založených na zkoumání vlastní tváře, těla a duše. Tyto záběry jsou často představovány jako samostatná díla, jindy je jejich tvůrce zařadí do formátu subjektivních deníků.

Škatulata pro pořádkumilovné

Jako u každého zde prezentovaného žánru, i tentokrát se dotkneme teoretického sporu o vymezení termínu autoportrét. Jeden člověk jej vidí jen jako snadno čitelnou podobenku zhotovenou samotným autorem. Jiný si pod tímto pojmem představí třeba stín postavy vržený na rozpraskanou zeď nebo otisk boty ve sněhu. A třetí dokáže jít ještě dál a místo autoportrétu jako odrazu autorovy fyzické schránky upřednostní alegorické zobrazení jeho vnitřního světa.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Foto: Paweł Bajew

Co člověk, to názor. Já tvrdím, že autoportrét – pokud nemá sloužit jen jako příloha žádosti o osobní doklady – se může významně odchýlit od obecně vnímaného obsahu slova „portrét“. Víc než o tvar nosu či kvalitu prokreslení očních řas zde jde o to, aby tyto fotografie skutečně reprezentovaly svého autora. Tedy nutně ne jeho vnější podobu, ale dojem, který jeho osobnost vyvolává u ostatních.

Jak se vidím

Zajímavou školou přístupu k fotografování sebe sama jsou portréty, kterými v našem časopise doprovázíme životopisy autorů v hlavním rozhovoru každého čísla. Prolistujte si poslední ročníky DIGIfota a narazíte na klasické snímky typu „fotograf a jeho nádobíčko“, žerty (Jan Zatorsky jako lovec aligátorů), výtvarně laděné pohledy (Gábina Fárová s odhaleným ňadrem nebo odraz ve skle vlaku od Alžběty Jungrové) i dokonalý úlet („autoportrét“ Martina Kollara zachycující nohy slečny stojící vedle něj při fotografování oficiální akce v Evropském parlamentu). Všichni tito autoři dostali stejné zadání, vytvořit speciálně pro nás autoportrét, a každý si s tímto úkolem poradil sobě vlastním způsobem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
foto: Kristýna Erbenová
 

Nejrozsáhlejším a zatím málo doceněným výstavním souborem podobenek lidí všech věků, pohlaví a ras je bezpochyby Facebook. Právě v tomto virtuálním prostoru, který mnozí lidé vnímají reálněji než realitu, je k vidění překvapivé množství kvalitních autoportrétů. Právě zde fungují tyto podobenky jako jednoznačná forma představení každého jednotlivce, jako prostředek pro vyjádření vlastní osobnosti, originality, životních postojů, zkušeností či aktuální nálady. Jednomu autorovi je zde vlastní nepřehlédnutelná dávka sebeironie, druhý se bere smrtelně vážně a třetí třeba zamaskuje svou vnitřní nejistotu okázalým exhibicionismem.

Počátky a konce

Autoportrét tu je od té doby, co fotografie existuje. V raných dobách se autoři inspirovali výtvarným uměním, nakonec se však naučili pracovat se specifiky fotografického oboru a vytvořili vlastní, čistě fotografické vyjadřovací prostředky.

Známým a s oblibou připomínaným příkladem kořenů fotografického autoportrétu je snímek Sbohem, krutý světe! od Hyppolyta Bayarda z roku 1840. Zde autor sám sebe zachytil jako utopence. Touto aranžovanou obrazovou manipulací protestoval proti tomu, že nedošlo k oficiálnímu uznání jeho podílu na vynálezu fotografie. Od té doby bylo exponováno více autoportrétů než je na nebi hvězd. Jsou mezi nimi záběry bez vnitřního náboje a invence, ale také geniální díla typu předsmrtného snímku Roberta Mapplethorpa nebo fotografií Joela-Petera Witkina a Cindy Shermanové (všechny tři byly nedávno k vidění na výstavě Decadence Now!).

Pepe s Holomíčkem

Z domácí tvorby lze připomenout dílo Dity Pepe, která před několika lety vytvořila aranžovaný soubor autoportrétů ve společnosti žen a mužů. Na nich se svým oblečením, výrazem, gestem, vybraným prostředím a dalšími rekvizitami stylizovala do takové podoby, aby do snímku co nejlépe zapadla. Hrála zde roli ženy bez domova s igelitovou taškou, exkluzivní dámičky, dominantní intelektuálky nebo zakřiknuté holky od koní. Autorka jako by hledala pro sebe ideální prostředí a úlohu, která by jí na tomto světě vyhovovala.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
foto: Kristýna Erbenová
 

Jako protipól Ditiných promyšlených aranžovaných snímků vytvářených podle předem zpracovaného konceptu zmíním Bohdana Holomíčka. Tento explozivní fotograf z Krkonoš má sám sebe jako jeden z hlavních fotografických námětů. Svou tvář s palčivě pronikavým pohledem zachycuje při jízdě autem, večer u kuchyňského stolu, při otáčení na kancelářské židli i během výstupu na vysoký komín janskolázeňské teplárny. Jeho autoportréty vznikají v každé chvíli, která je něčím zajímavá a kterou si chce do budoucna uchovat.

Fotografie jako obrazové léčitelství

Znám hodně lidí, kteří mají problém s identitou. Jsou vnitřně nejistí, děsí je představa, že uslyší svůj hlas ze záznamu nebo že spatří vlastní tvář na veřejném místě. Právě umělecká autoportrétní tvorba dává každému autorovi šanci ukázat se sobě samému z jiného úhlu pohledu. Fotografie nabízí jejímu tvůrci šanci hledat a nacházet své postavení ve společnosti, svůj vztah k okolnímu světu a v případě potřeby zasáhnout do skutečného stavu věcí prostřednictvím invence.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
foto: Zdeněk Lhoták

Autor buď může dokumentaristickým způsobem popisovat své stavy a vize, nebo si může přisoudit si na snímcích tu úlohu, která by mu lépe vyhovovala. Žena se transformuje v muže, osamělý se obklopí společností, zakřiknutý se postaví do centra pozornosti. Právě prostřednictvím fotografie může člověk odhalit svůj poměr ke světu a upravit jej tak, aby mu lépe vyhovoval. A když své snímky autor vystaví, těžíme z jeho tvůrčího a lidského hledání i my, diváci.

Postavte se do hledáčku

Ať už svou tvář, tělo, mysl, identitu milujete, nebo nesnášíte, ať z vás vystřelují blesky sebejistoty na všechny strany, nebo byste se raději schovali někde v koutě, zkuste sami sebe zachytit pomocí fotoaparátu. Možná na sobě či v sobě objevíte něco nového. Možná to vyjádříte způsobem, který bude zajímavý i pro nás ostatní. Možná pomocí vlastního portrétu odhalíte zachvění své duše, jež bude rezonovat s pocity diváků vašich snímků.

Pokud přijmete uměleckou tvorbu jako hru, pak je fotografický autoportrét jedním z nejpříjemnějších a nejsvobodnějších prostorů pro její provozování. Nezapomeňte, že skutečný úspěch přináší originalita, nikoli slepé kopírování. Pracujte, a když budete mít v rukou z vašeho pohledu kvalitní autoportrétní soubor, vzpomeňte si na nás. Na vaše snímky čekáme v galerii na www.digiarena.cz. Přejeme vám příjemný pohled do zrcadla, které vám nastaví vaše neukojitelná touha po hledání.


Článek byl převzat z časopisu DIGIfoto.

Klepněte pro větší obrázek

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Jak používat doplňkový záblesk při fotografování v exteriéru

Jak používat doplňkový záblesk při fotografování v exteriéru

5 profesionálních tipů jak uspět na Instagramu!

5 profesionálních tipů jak uspět na Instagramu!

Instagram není jen místo pro publikování fotografií, už nyní je čtvrtou největší sociálních sítí na světě, a původní záměr značně přerostl. Stal se z něj i důležitý nástroj pro profesionální fotografy, kteří na něm mohou oslovit miliony uživatelů.

Naučte se fotografovat s Canonem

Naučte se fotografovat s Canonem

Proč je dobré kopírovat fotografie velkých fotografů?

Proč je dobré kopírovat fotografie velkých fotografů?

Plagiáty, toť veliký nešvar! Každý umělec se snaží být svým dílem originální, proto si dává pozor, aby svým výtvorem nekopíroval jiné fotografy. Při hledání nápadů se však fotografové rádi inspirují u těch nejlepších.

10 věcí, které byste měli udělat, než vyrazíte fotit s novým digitálem

10 věcí, které byste měli udělat, než vyrazíte fotit s novým digitálem

Nový fotoaparát je pro mnoho z nás hračkou, která si zaslouží perfektní péči aby nás mohla svými výkony těšit pokud mono co nejdelší dobu. Ovšem nový digitál s sebou nese také nové funkce, ergonomii a ovládání, které není radno podceňovat.

Má váš domácí mazlíček tmavou srst? Žádný problém!

Má váš domácí mazlíček tmavou srst? Žádný problém!

Vinou tmavé srsti se většina domácích zvířat fotografuje značně obtížně. Výsledná fotka totiž často vychází jako tmavá šmouha a to obzvláště, pokud je fotografujete mobilem nebo levným kompaktem. Poradíme, jak dosáhnout lepších výsledků

7 pomůcek, které vám ulehčí fotografický život

7 pomůcek, které vám ulehčí fotografický život

Každý máme své berličky, o které se při nejrůznějších aktivitách můžeme opřít. A mezi takové činnosti patří také fotografování. Jaké příslušenství vám ušetří čas a ulehčí fotografickou práci?

Apple ukazuje kreativní způsoby fotografování pro iPhone X

Apple ukazuje kreativní způsoby fotografování pro iPhone X

Apple vydal pět nových videí, která učí uživatele iPhonu X kreativní fotografii. Všechny spoty jsou protknuty tématikou právě probíhajícího mistroství světa ve fotbale. Všechny tipy jsou stejně dobře použitelné i pro jiné modely značky.