DIGIarena.e15.cz

Sedmý hřích na fotografii týdne

Invidia je závist a závist je hřích a autor snímku je zároveň modelem. To jsou zákony první letošní fotky týdne.
Sedmý hřích na fotografii týdne

Hněv, lakota, lenost, obžerství, smilstvo, pýcha a závist. To jest sedmero známých smrtelných hříchů, reprezentovaných na sedmi fotografiích uživatele s přezdívkou Strider... Poslední a zároveň nejnovější z nich, závist (lat. invidia) je charakterizována jako „nezkrotná touha po majetku, kterým disponuje někdo jiný“. Tato tematika je již nesčetněkrát zpracovaná různými způsoby, ale zde se takto ucelený soubor objevuje poprvé. Závist a ostatní hříchy jsou v tomto podání zejména experimentální hrou s emocemi. Pojďme se podívat, jak působí první Fotografie týdne v novém roce 2008.

Autor sérii nazval „Mých sedm hříchů“ a na všech sedmi snímcích je tedy očekávaně on sám. Autoportrét v naší Galerii není zrovna obvyklá škatulka, ale pod hlavičku „Experiment“ to hříchu sluší. Invidia je ve své podstatě portrétní fotografie. Je klasická, ateliérová, s efektem šerosvitu ze starých dobových olejomaleb, lehce laděná do decentní sépiové hnědi. Mezi běžnými portréty však sotva najdeme dalšího mladého muže s tak výbojně vysunutou bradou, svraštělým obočím a chtivým leskem v očích. Je to výraz totální chtivosti, nepřekonatelné touhy po mamonu. A také výraz odhodlání.

Závistivec se dovede držet své vize zuby nehty, skrznaskrz přesvědčen, že to za sousedovým plotem, nacházejícím se za pravou hranou snímku, musí být prostě lepší. Grimasa polonahého muže je něco, co nás může nejdřív jen lehce pobavit. V životě se ale občas ukáže, že i přes všechnu přehnanost a stylizovanost fotografie trefil autor hřebíček na hlavičku.

Klepněte pro větší obrázek
INVIDIA; foto: Strider...

Základní požadavek, tedy že fotografie musí zaujmout, však Strider... stoprocentně zvládl již na prvních fotkách. Jako model dokazuje, že má divadelní (či alespoň exhibicionistické) nadání a smysl pro humor, jako autor zase působí jako člověk se smyslem pro styl, který dokáže věc dotáhnout do konce (i když má sedm dílů).

Škoda jen, že jednotlivé díly série nejsou svou světlostí a tonalitou stejné nebo alespoň podobnější. Občas je moc tma, jindy zase z pozadí křičí světlé skvrny. Světlo zjevně nebylo dokonalé a tak autor výsledek nenápadně smočil v křivkách postprocessingu. Skromně přiznává, že záběry nasnímal „v obýváku cvakátkem“. Nu, moc pěkný výcvak za 9,65 bodu. Pouze ten nápis nemusel být tak křiklavý, ale to už je věc vkusu.

A co ještě najdete ve Striderově Galerii? S důležitou rolí postprocessingu se neloučíme, ten totiž u mnoha dalších scenérií podtrhuje jejich výraz. Autor je fascinován nejen lidskou tváří, ale zejména architekturou, jejími liniemi, dramatickými, deformovanými i nepřirozenými. Zaujmout zkrátka umí. Jeho fotky jsou někdy obyčejné, jindy nesmírně zajímavé, podle toho, jak moc mu dané téma „sedí“. Prozatím mu držíme do následujícího roku palce. Snad během něj nebude příliš hřešit a najde si svůj styl. Gratulujeme!

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

fotka týdne?:-o USER47 12. 1. 2008, 12:35
Tahle fotka mi připadá slabá Majkkl 7. 1. 2008, 15:20

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.