DIGIarena.e15.cz

Sedmý hřích na fotografii týdne

Invidia je závist a závist je hřích a autor snímku je zároveň modelem. To jsou zákony první letošní fotky týdne.
Sedmý hřích na fotografii týdne

Hněv, lakota, lenost, obžerství, smilstvo, pýcha a závist. To jest sedmero známých smrtelných hříchů, reprezentovaných na sedmi fotografiích uživatele s přezdívkou Strider... Poslední a zároveň nejnovější z nich, závist (lat. invidia) je charakterizována jako „nezkrotná touha po majetku, kterým disponuje někdo jiný“. Tato tematika je již nesčetněkrát zpracovaná různými způsoby, ale zde se takto ucelený soubor objevuje poprvé. Závist a ostatní hříchy jsou v tomto podání zejména experimentální hrou s emocemi. Pojďme se podívat, jak působí první Fotografie týdne v novém roce 2008.

Autor sérii nazval „Mých sedm hříchů“ a na všech sedmi snímcích je tedy očekávaně on sám. Autoportrét v naší Galerii není zrovna obvyklá škatulka, ale pod hlavičku „Experiment“ to hříchu sluší. Invidia je ve své podstatě portrétní fotografie. Je klasická, ateliérová, s efektem šerosvitu ze starých dobových olejomaleb, lehce laděná do decentní sépiové hnědi. Mezi běžnými portréty však sotva najdeme dalšího mladého muže s tak výbojně vysunutou bradou, svraštělým obočím a chtivým leskem v očích. Je to výraz totální chtivosti, nepřekonatelné touhy po mamonu. A také výraz odhodlání.

Závistivec se dovede držet své vize zuby nehty, skrznaskrz přesvědčen, že to za sousedovým plotem, nacházejícím se za pravou hranou snímku, musí být prostě lepší. Grimasa polonahého muže je něco, co nás může nejdřív jen lehce pobavit. V životě se ale občas ukáže, že i přes všechnu přehnanost a stylizovanost fotografie trefil autor hřebíček na hlavičku.

Klepněte pro větší obrázek
INVIDIA; foto: Strider...

Základní požadavek, tedy že fotografie musí zaujmout, však Strider... stoprocentně zvládl již na prvních fotkách. Jako model dokazuje, že má divadelní (či alespoň exhibicionistické) nadání a smysl pro humor, jako autor zase působí jako člověk se smyslem pro styl, který dokáže věc dotáhnout do konce (i když má sedm dílů).

Škoda jen, že jednotlivé díly série nejsou svou světlostí a tonalitou stejné nebo alespoň podobnější. Občas je moc tma, jindy zase z pozadí křičí světlé skvrny. Světlo zjevně nebylo dokonalé a tak autor výsledek nenápadně smočil v křivkách postprocessingu. Skromně přiznává, že záběry nasnímal „v obýváku cvakátkem“. Nu, moc pěkný výcvak za 9,65 bodu. Pouze ten nápis nemusel být tak křiklavý, ale to už je věc vkusu.

A co ještě najdete ve Striderově Galerii? S důležitou rolí postprocessingu se neloučíme, ten totiž u mnoha dalších scenérií podtrhuje jejich výraz. Autor je fascinován nejen lidskou tváří, ale zejména architekturou, jejími liniemi, dramatickými, deformovanými i nepřirozenými. Zaujmout zkrátka umí. Jeho fotky jsou někdy obyčejné, jindy nesmírně zajímavé, podle toho, jak moc mu dané téma „sedí“. Prozatím mu držíme do následujícího roku palce. Snad během něj nebude příliš hřešit a najde si svůj styl. Gratulujeme!

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

fotka týdne?:-o USER47 12. 1. 2008, 12:35
Tahle fotka mi připadá slabá Majkkl 7. 1. 2008, 15:20

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.