DIGIarena.e15.cz

Sedmý hřích na fotografii týdne

Invidia je závist a závist je hřích a autor snímku je zároveň modelem. To jsou zákony první letošní fotky týdne.
Sedmý hřích na fotografii týdne

Hněv, lakota, lenost, obžerství, smilstvo, pýcha a závist. To jest sedmero známých smrtelných hříchů, reprezentovaných na sedmi fotografiích uživatele s přezdívkou Strider... Poslední a zároveň nejnovější z nich, závist (lat. invidia) je charakterizována jako „nezkrotná touha po majetku, kterým disponuje někdo jiný“. Tato tematika je již nesčetněkrát zpracovaná různými způsoby, ale zde se takto ucelený soubor objevuje poprvé. Závist a ostatní hříchy jsou v tomto podání zejména experimentální hrou s emocemi. Pojďme se podívat, jak působí první Fotografie týdne v novém roce 2008.

Autor sérii nazval „Mých sedm hříchů“ a na všech sedmi snímcích je tedy očekávaně on sám. Autoportrét v naší Galerii není zrovna obvyklá škatulka, ale pod hlavičku „Experiment“ to hříchu sluší. Invidia je ve své podstatě portrétní fotografie. Je klasická, ateliérová, s efektem šerosvitu ze starých dobových olejomaleb, lehce laděná do decentní sépiové hnědi. Mezi běžnými portréty však sotva najdeme dalšího mladého muže s tak výbojně vysunutou bradou, svraštělým obočím a chtivým leskem v očích. Je to výraz totální chtivosti, nepřekonatelné touhy po mamonu. A také výraz odhodlání.

Závistivec se dovede držet své vize zuby nehty, skrznaskrz přesvědčen, že to za sousedovým plotem, nacházejícím se za pravou hranou snímku, musí být prostě lepší. Grimasa polonahého muže je něco, co nás může nejdřív jen lehce pobavit. V životě se ale občas ukáže, že i přes všechnu přehnanost a stylizovanost fotografie trefil autor hřebíček na hlavičku.

Klepněte pro větší obrázek
INVIDIA; foto: Strider...

Základní požadavek, tedy že fotografie musí zaujmout, však Strider... stoprocentně zvládl již na prvních fotkách. Jako model dokazuje, že má divadelní (či alespoň exhibicionistické) nadání a smysl pro humor, jako autor zase působí jako člověk se smyslem pro styl, který dokáže věc dotáhnout do konce (i když má sedm dílů).

Škoda jen, že jednotlivé díly série nejsou svou světlostí a tonalitou stejné nebo alespoň podobnější. Občas je moc tma, jindy zase z pozadí křičí světlé skvrny. Světlo zjevně nebylo dokonalé a tak autor výsledek nenápadně smočil v křivkách postprocessingu. Skromně přiznává, že záběry nasnímal „v obýváku cvakátkem“. Nu, moc pěkný výcvak za 9,65 bodu. Pouze ten nápis nemusel být tak křiklavý, ale to už je věc vkusu.

A co ještě najdete ve Striderově Galerii? S důležitou rolí postprocessingu se neloučíme, ten totiž u mnoha dalších scenérií podtrhuje jejich výraz. Autor je fascinován nejen lidskou tváří, ale zejména architekturou, jejími liniemi, dramatickými, deformovanými i nepřirozenými. Zaujmout zkrátka umí. Jeho fotky jsou někdy obyčejné, jindy nesmírně zajímavé, podle toho, jak moc mu dané téma „sedí“. Prozatím mu držíme do následujícího roku palce. Snad během něj nebude příliš hřešit a najde si svůj styl. Gratulujeme!

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

fotka týdne?:-o USER47 12. 1. 2008, 12:35
Tahle fotka mi připadá slabá Majkkl 7. 1. 2008, 15:20

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.