DIGIarena.e15.cz

Souboj se světlem

Žijeme v době moderních digitálních přístrojů, jež jsou vybaveny mnoha funkcemi. I přesto však od sebelepšího automatu nemůžeme čekat přirozenou inteligenci.

Ani ten nejdokonalejší fotoaparát nedokáže spočítat správnou expozici ve všech situacích. Někdy se musí do práce zapojit i fotograf a opravit naměřené hodnoty pomocí korekcí.

Expozici ovlivňují dvě základní veličiny, označované zažitými termíny „clona“ a „čas“. Clona reguluje množství světla, jež v okamžiku pořízení záběru projde objektivem, a čas dobu, po kterou světlo dopadá na film či elektronický čip. Dobu expozice precizně řídí to nejdůležitější na celém fotoaparátu – závěrka. Na množství vpuštěného světla a na době, po kterou je světlo exponováno na citlivý materiál, závisí optimální zobrazení fotografovaného objektu.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Korekce expozice +3 EV, níže najdete zbytek expoziční řady

Cílem fotografa je zpravidla dosáhnout toho, aby se výsledná fotografie rozložením světla a stínů co nejvíce blížila skutečnosti. K určení optimální expozice slouží expozimetr. Existuje v různých podobách. Dříve se používaly převážně externí expozimetry, dnes jsou tato zařízení zabudována přímo ve fotoaparátech.

Z externích expozimetrů se dnes používají především tzv. spotmetry pro bodové měření, využívané hlavně v ateliérové a technické fotografii. Ve fotoaparátech můžeme najít jednodušší expozimetry, které měří expozici blíže středu obrazového pole, nebo složitější modely, které obrazové pole rozdělují na segmenty.

V případě vícesegmentového expozimetru stanovuje fotoaparát expozici na základě váženého průměru jednotlivých částí. Ať už používáme jednoduchý expozimetr nebo složitý expoziční systém s mnoha vymoženostmi, vždy máme jediný cíl – správně exponovat.

Únik od pravidel

Co vlastně fotoaparát považuje za správnou expozici? Expozimetr změří odražené (nebo vyzařované) světlo a podle nějakého algoritmu „navrhne“ hodnotu clony a času pro daný záběr a danou citlivost. Protože fotoaparát „neví“, co fotíte, snaží se vždy nastavit expozici tak, jako by se jednalo o scénu s běžným rozložením jasů. Ideální expozice však nemusí být vždy přesně taková, jakou změří fotoaparát.

Korekce: -1 EV

Podle expozimetru fotoaparátu vycházela při cloně 11 doba expozice 1/15 s. Rovnoměrné rozložení tmavších a světlejších částí přiblížilo naměřené hodnoty expozice k optimu. Přesto byly nejsvětlejší části záběru mírně přeexponovány. Nejlépe proto vyšel snímek s korekcí -1 EV, tedy s expozicí clona: F11, čas: 1/30 s.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Angénieux 180 mm F2,3, film Fujichrome Velvia 50

Někdy je nutné hodnotu clony a času záměrně změnit a cíleně záběr přeexponovat nebo podexponovat. Dojít k tomu může zpravidla ve dvou případech. Někdy jsou světelné podmínky natolik specifické, že je pro pořízení dobrého snímku nezbytná korekce expozice. Jindy korekci expozice provádíme záměrně, abychom zdůraznili určitou část záběru nebo atmosféru, která se může dokonce diametrálně lišit od skutečnosti.

Z vlastní zkušenosti vím, jak rozdílně může působit stejný záběr při různé expozici. Zvláště u motivů s dramatickou světelnou atmosférou dělám expoziční řady často o sedmi či devíti snímcích, přičemž střed tvoří změřená nebo vypočtená hodnota expozice. Nezřídka se mi stalo, že nejpůsobivější byl snímek s krajní hodnotou, tedy například o tři clony více či méně od naměřené hodnoty. Korekce expozice nám tedy pomáhá nejen správně přeexponovat, respektive podexponovat v okamžiku, kdy to potřebujeme, ale zároveň učí nebát se experimentovat v případech, kde bychom se za normálních okolností přísně drželi pravidel.

Korekce: +3 EV

Tentokrát šlo o záběr, kdy jsem pečlivě provedl expoziční řadu. Nebyl jsem si jist, jak se světlo zachová, a měřil jsem na rozhraní nejsvětlejší oblasti u východu z jeskyně a části tmavší stěny. Nejlepší snímky byly jednoznačně s korekcí +2 a +3 EV. Partie vchodu není přezářená a naopak se zvýraznily detaily jako proud řeky a struktury stěn. Nejsvětlejší snímek byl pořízen s clonou F8 a časem 15 sekund.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Postupně korekce expozice +2 EV, +1 EV, 0 EV, -1 EV, -2 EV, -3 EV
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Nikkor 50 mm F1,8, film: Fujichrome Velvia 50

Bílá a černá

Nejčastějším případem, kdy jsme chtě nechtě nuceni expozici korigovat, jsou zimní snímky, kterým dominují velké plochy se sněhem. Zvláště sluncem osvětlená sněhová plocha je vždy světlejší než cokoli jiného v záběru, ať je to obloha, postavy, horský hřeben nebo zasněžený les. Expozimetr má tendenci celý záběr podexponovat. Výsledkem je pak šedomodrá barva sněhu, zatímco tmavší objekty na snímku ještě více ztmavnou.

To je samozřejmě nežádoucí, zejména u rodinných snímků na sněhu. Dostáváme se do situace, kdy je třeba korigovat expozici do plusu – záběr přeexponovat. Sněhovým plochám se vrátí oslnivě bílá barva a barvy ostatních částí snímku zjasní.

Zimní krajina však přináší i jiné scenerie, kde naopak využijeme expozici shodnou s hodnotami naměřenými expozimetrem. Na sněhových plochách či ledovcích najdeme při správném nasvětlení mnoho zajímavých struktur a detailů, jako jsou nerovnosti, čeřiny, trhliny. Ty by při přeexponování snímků v oslnivě bílé ploše byly potlačeny nebo by zanikly úplně.

Korekce: 0 EV

Expozimetr naměřil při cloně F11 čas jedna sekunda. Vyvážení obou polovin snímku, mírně světlejší horní a lehce tmavší zrcadlící se dole, nevyžadovalo korekci expozice. Měřilo se na střed snímku. Krásně se objevují struktury ledu.

Klepněte pro větší obrázek
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Angénieux 180 mm F2,3, film Fujichrome Velvia 50

Pokud exponujeme sněhovou plochu bez korekcí, vynikne například modrá obloha, která dokáže vytvořit působivý kontrast s bílou. Vhodné je také použít polarizační filtr, který ze sněhových ploch odstraní modrý nádech, způsobený odrazem oblohy, není-li ovšem záměrem modrý odstín sněhu zachovat.

S podobnými problémy se setkáváme i při fotografování černých objektů. Pokud budeme například fotografovat člověka proti černé ploše, expozimetr bude mít tendenci záběr přeexponovat. Černá zešedne a postava bude přezářená. V tomto případě korigujeme do minusu. Při podexpozici bude černá plocha na snímku skutečně černá a naopak člověk bude mít přirozené barvy.

Korekce: 0 EV

Co ukázal expozimetr? Při cloně F8 čas 1/30 sekundy s polarizačním filtrem, měřeno na popředí. Snímek se obešel bez korekce expozice. Překrásně modrá, mírně podexponovaná obloha kontrastuje s osvětlenou plochou ledovce a bílá v přední části neoslepuje. Navíc na ní vystupuje zajímavá struktura.

Klepněte pro větší obrázek
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Nikkor 50 mm F1,8, film: Fujichrome Velvia 50

Naopak majitelé černých labradorů se při fotografování svého čtyřnohého miláčka setkávají s opačným problémem. Vše okolo je perfektní, jen ze psa se stává černá šmouha a detaily zanikají. Tady je nutné záběr vzhledem k jasnému pozadí přeexponovat o jednu až dvě clony a fotografovat zvíře tak, aby zabíralo co největší plochu políčka.

Hra světel

Stojím na nevýznamném alpském vrcholu a pozoruji oranžový západ slunce za šedé kontury horských hřebenů. Čekám s fotoaparátem na stativu na nejvhodnější chvíli. Teď to přichází – fotografuji. Jako obvykle dělám expoziční řadu.

Fotografové přírody tuto situaci důvěrně znají – hlavně nezapomenout správně podexponovat! Je to logické, kdyby fotograf měřil expozici na temné horské hřebeny, výsledek by byl nezáživný. Krajina by byla mdlá, slunce s oblohou přesvětlené. Při správné podexpozici je sluneční kotouč sytý a ostrý a temnější obrysy hor podtrhují jejich mohutnost.

Korekce -2 EV

Při cloně 5,6 vycházela doba expozice na jednu sekundu. Snímek je klasickou ukázkou toho, kdy je nutné záběr podexponovat. Expozimetr se však snaží pracovat tak, aby v popředí bylo něco vidět. Tím se celý záběr zesvětlil. Při korekci -2 EV získá silueta horské hradby dynamiku a zvýrazní se sluneční kotouč. Výsledná expozice – clona: F8, čas: 1 s.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Angénieux 180 mm F2,3, film Fujichrome Velvia 50

To platí i pro ostatní objekty v popředí, jako jsou stromy, osoby, stavby apod. Pokud je dominantní např. obloha s červánky nebo se zajímavými mraky, silueta objektu v popředí je dostatečně vypovídající, neruší a naopak dává vyniknout tomu, co je na snímku důležité.

Často fotografuji průhled ven skrz jeskynní portál. Většinou postoupím několik desítek metrů dovnitř jeskyně a hledám tu nejzajímavější kompozici. V tomto případě nejde o to zachytit, co je venku před jeskyní – většinou jde o nefotogenický chaos větví a kmenů. Zajímavé jsou naopak struktury na stěnách jeskyně, které by však při normální expozici nevynikly.

Korekce: -1 EV

Expozimetr nastavil při cloně 8 dobu expozice na jednu sekundu. Jde o podobný případ jako u slunečního kotouče. Zde však stačilo provést korekci -1 EV, tj. výsledná optimální expozice byla při cloně F8 jedna sekunda.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Nikkor 20 mm F2,8, film: Fujichrome Velvia 50

Proto je nezbytné snímek přeexponovat, a to nejméně o dvě až tři clony. Vyniknou tak skalní struktury, které mnohdy ani oko nezachytí, a místo, kudy přichází světlo, bude zároveň přesvícené. To však většinou není na škodu, spíše naopak. Zanikají rušivé prvky a takto intenzivní světlo působí téměř jako „z jiného světa“. Příklad jeskynního portálu platí i pro fotografování interiérů, do kterých proniká okny prudké světlo.

Nebojte se experimentovat

Našla by se řada dalších příkladů, kdy je vhodné korigovat expozici. Duha se zvýrazní při mírné podexpozici, strukturované detaily v krajině zpravidla vyniknou mírně přeexponované. Noční záběry blesků vyžadují hodně zavřenou clonu, ale také třeba srpek či kotouč měsíce má tendenci být přesvětlený. U kontrastních a dynamických scenerií je mnohdy skutečně těžké najít takovou expozici, která podtrhne správnou atmosféru záběru.

Korekce: +2 EV

Podle expozimetru jsem vypočítal dobu expozice dvě sekundy při cloně F22. Potřeboval jsem co nejvíce zaclonit, aby byla maximální hloubka ostrosti. Prudké světlo pronikající vrcholem stavby však ovlivnilo naměřenou expozici. Na snímku pak zaniká struktura stavby. Při korekci expozice +2 EV došlo k prokreslení důležitější části snímku, přičemž místo, kudy přichází světlo, není přesvětleno. Expozice nejlepšího záběru byla 8 sekund při cloně F22.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
fotoaparát: Nikon FM2, objektiv: Nikkor 16 mm F2,8 – rybí oko, film: Fujichrome Velvia 50

Je důležité nebát se zkoušet. Žádné cvaknutí spouště navíc není zbytečné. Pokud záměr nevyjde, zkuste to jinak, i když expozimetr ukazuje přesně opačné hodnoty. Korekce expozice je jedna z možností, která obohacuje kreativitu fotografie a otevírá nové pohledy na svět.

Původní text časopisu DIGIfoto.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Mereni Urna 3. 7. 2007, 15:59
Mereni Radek 29. 6. 2007, 12:53

Další podobné články

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Nezáleží na tom, kolik lidí už fotografuje mobilními telefony a kolik snímků už tak vyfotili. Stále najdete větší množství těch horších, než těch lepších. I pro ně je připraveno několik rad, které by ji mohly pomoci zlepšit se.

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

Noční fotografie je poměrně komplexní disciplínou, v níž se musíte obvykle dopředu rozhodnout, jak má výsledná fotografie vypadat a tomu také přizpůsobit svoji techniku. Oproti tomu streetfotografie je velmi podobná reportáži, kde je třeba být pohotový.

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční osvětlení je jednou z věcí, které využíváme v roce velmi krátce – obvykle pár týdnů na přelomu roku a případně jako výzdobu různých večírků a oslav. Proč ale nezkusit pomocí malých LED světýlek vytvořit zajímavé portréty?

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

V okamžiku, kdy držíte v ruce pokročilejší fotoaparát, rázem se z vás stává „pan fotograf“, na kterého se obvykle každý obrací pro radu. Pokud ale aparát v ruce nemáte, jste obyčejným člověkem, kterému je třeba vše vysvětlit – v obou rolích se ale dostanete do mnohdy bezvýchodných situací...

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Téměř každý fotograf upravuje své snímky v počítači. Než najde efektivní workflow s kvalitním výsledkem, může to nějaký čas trvat. V našem článku se dozvíte, kterým z nejčastějších chyb je záhodno se vyhnout.

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Co dělá fotografii skvělou fotografií?

Co dělá fotografii skvělou fotografií?

Na fotografovu oblečení při focení portrétů záleží více než si myslíte!

Na fotografovu oblečení při focení portrétů záleží více než si myslíte!

I když to tak na první pohled vypadat nemusí, do jisté míry opravdu záleží na tom, jakou barvu má fotografovo tričko při focení portrétu. Tušíte proč by tomu tak mělo být a neměli byste se soustředit pouze oblečení toho, kdo je před objektivem?