DIGIarena.e15.cz

Sounds and Visions: Fotografův úvod do světa videa

Seznam kapitol
Chcete svým fotoaparátem natáčet video, a nevíte, jak na to? Přinášíme vám několik základních tipů, jak dosáhnout dobrých výsledků – rychle a jednoduše.

Mnoho fotografů se červenému čudlíku značícímu videospoušť vyhýbá jako čert kříži. Z lenosti učit se novým věcem? Z přesvědčení, že fotoaparát slouží jen k záznamu statických obrázků? Pro mě osobně platilo tak trochu obojí.

Nakonec jsem se však musela smířit s tím, že se video stalo nedílnou součástí výbavy fotoaparátů, a nelze ho tedy jen tak ignorovat. A navíc by to přece jen byla škoda, že ano? Nezbývalo proto, než se pustit do zkoumání nového světa pohyblivých obrázků.

Klepněte pro větší obrázek

První dobrou zprávou bylo, že mnoho znalostí, které člověk získá jako fotograf, lze využít i při natáčení videa. Přesto má tento žánr svá specifika, která je třeba brát v úvahu, chceme-li zdokonalit své „filmové“ dovednosti.

Výběr režimu

Pokud jste zvyklí fotografovat v automatickém režimu a unikají vám základní pravidla expozice, měli byste se v této oblasti poněkud dovzdělat, viz odkaz níže. Fotoaparát jako takový totiž primárně slouží k záznamu statického obrazu a tomuto úkolu je plně přizpůsoben i jeho automatický režim.

Základní kurz fotografování

Základní kurz fotografování

Možná už jste si několikrát říkali, že by bylo dobré dozvědět se něco víc o expozici a o tom, jak vlastně digitální fotoaparáty fungují. Dnes se naučí nejvíce ti, kdo fotí na plnou automatiku.

Jak víme, základem expozice je tzv. expoziční trojúhelník: clona, čas a citlivost (ISO). Při natáčení videa není dobré spoléhat na jejich automatické nastavení, přestože jsou některé fotoaparáty v tomto směru docela chytré. Ruční práce vám však dají, tak jako při fotografování, mnohem větší tvůrčí svobodu a umožní natočit videa podle vašich představ.

Čas

Natáčení videa vyžaduje jiné nastavení expozičního času, než na jaký jsme zvyklí u statické fotografie. Jedná se totiž o rychlou sekvenci obrázků, jejichž spojením dokážeme zaznamenat pohyb. V prvním kroku musíme proto nastavit, jak rychle za sebou se budou jednotlivé snímky zaznamenávat, tzv. snímkovou frekvenci neboli framerate udávaný v hodnotách fps či sn./s.

V menu fotoaparátu se obvykle setkáme s hodnotami 24, 30, 50 nebo 60 snímků za sekundu, přičemž platí, že čím vyšší frekvence, tím plynulejší záznam. S vybranou snímkovou frekvencí je nutné sladit rychlost závěrky, a to z jednoho prostého důvodu – přirozeného, plynulého zachycení pohybu.

Pro výpočet adekvátního expozičního času je k dispozici jednoduchá pomůcka: čas by měl odpovídat polovině snímkové frekvence čili pro 24 fps 1/50 s, 30 fps 1/60 s, 60 fps 1/125 s.

Pozn.: S délkou expozičního času se dá samozřejmě experimentovat a dosáhnout kreativních efektů – při delším času získáme rozmazanější pohyb a s kratším časem hektický, překotný efekt trhanějšího záběru.

Clona

Nastavení clony slouží k dosažení stejného efektu jako ve fotografii, čili k práci s hloubkou ostrosti. Otevřená clona rovná se malá hloubka ostrosti, kdy zaostřen zůstává pouze hlavní objekt a prostor před/za ním je rozostřený, zatímco s vyšším clonovým číslem se směrem od fotoaparátu proostří větší část záběru.

Klepněte pro větší obrázek

Citlivost (ISO)

I u videa platí stará známá rovnice: nižší hodnota ISO = čistší obraz bez šumu. K tomu není v podstatě co dodat, snad jen, že díky delším časům, jež vyžaduje natáčení videa, se na nižších citlivostech snadno udržíte i v horších světelných podmínkách. V případě nutnosti se vyplatí použití osvětlovací techniky, ale to už je kapitola pro zkušenější filmaře.

Palčivým problémem může být naopak příliš velké množství světla, např. za jasného dne. Pokud budete chtít zachovat poměr frameratu a času závěrky, a použít nižší clonu, nebude vám stačit spodní hranice citlivosti (ISO). I při času 1/60 s snadno dojde k přeexpozici obrazu. Nezbytným vybavením „filmaře“ je tudíž ND filtr, který sníží množství světla proudícího do objektivu.

Klepněte pro větší obrázek

Obrazový režim

Videozáznamy jsou, jak bylo řečeno výše, série snímků, konkrétně 8bitových JPEGů o různém rozlišení (HD, Full HD, 4K). Jedná se tedy o komprimované soubory s přednastavenými obrazovými parametry – doostření, kontrastu, sytosti barev – a ve srovnání se surovým formátem RAW také menším dynamickým rozsahem. Obecně platí, že je nejlepší nastavit neutrální obrazový režim se staženou mírou doostření (pro eliminaci moiré), kontrastu i sytosti, což nám dá více prostoru při následné editaci videa.​

Další kapitola
Seznam kapitol


Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

7 tipů pro fotografování v nepříznivých podmínkách

7 tipů pro fotografování v nepříznivých podmínkách

Fotografovat za špatných povětrnostních podmínek chce hlavně pevného ducha. S tím vám těchto 7 tipů příliš nepomůže. Pomohou a poradí vám ale v tom, jak si udržet svou techniku „v suchu“.

8 fotografických hrátek s lepenkou

8 fotografických hrátek s lepenkou

Profoto spustilo online výuku práce se světlem

Profoto spustilo online výuku práce se světlem

Jak vytvořit dokonale proostřenou fotografii?

Jak vytvořit dokonale proostřenou fotografii?

Jak zneviditelnit mikrofon ve videu?

Jak zneviditelnit mikrofon ve videu?

DJI představilo Zenmuse X7 – videomodul s možností RAW záznamu

DJI představilo Zenmuse X7 – videomodul s možností RAW záznamu

Průlet roku aneb tohle s dronem raději nezkoušejte

Průlet roku aneb tohle s dronem raději nezkoušejte

Jak vytvořit unikátní bokeh?

Jak vytvořit unikátní bokeh?

Pojem bokeh už jste pravděpodobně někdy slyšeli a pokud ne, tak vězte, že se jedná o „estetickou kvalitu té části snímku, která leží mimo rovinu ostrosti“ – v praxi se tedy jedná o části fotografie, které jsou mimo hloubku ostrosti a o to, jak „elegantně“ jsou rozostřené.