DIGIarena.e15.cz

Staré zlaté časy?

Pohybuji se po světě už dobu, která umožňuje srovnávat a zavzpomínat na staré zlaté časy. Nebo spíš časy zezlátlé nánosem roků a děravou pamětí.

Snad nebudu nudit, když vzpomenu na časy před - internetové, což není zase tak dlouho. Jenže nechci a nebudu popisovat fotochemické čarování s halogenidy stříbra. Ti zkušení si to stejně pamatují lépe než já a tě méně letitým by to mohlo připomínat vyprávění, jak se svítívalo petrolejkami.

Dnes se chci věnovat tomu, čemu se v současnosti vznešeně říká oborová komunikace. Lidštěji řečeno – tomu, co pro nás byly pravidelné schůzky fotoklubu. Jistě, část fotoamatérů se dodnes pravidelně schází, aby si navzájem předvedli svá díla v papírovém provedení.Většinou však jde o fotografie, které už v elektronické formě viděly stovky, či tisíce lidí a mnozí z nich svůj názor na ní vyjádřili. Ještě před poměrně krátkým časem to celé vypadalo jinak.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost | max. velikost

Chci vyprávět o svých zážitcích z poloviny osmdesátých let v rumburském fotoklubu. Vedl jej tehdy vynikající člověk ing. Jiří Lašťůvka. Setkávali jsme se jednou týdně a byl to malý svátek. Těšil jsem se na něj i trochu bál, ale to jen maličko. Scházela se nás necelá desítka nadšenců fotografů z Rumburka a okolí. S sebou týdenní výsledek práce v temné komoře, který zatím znali jen naši nejbližší.Fotografie formátu 18×24 cm jsme rozložili po stolech a začali sondovat, s čím se přišli pochlubit ostatní. Zatím byl klid a zábava zdánlivě plynula zcela nevázaně.Jak se blížil čas oficiálního začátku schůzky, začaly být naše přesuny mezi stolky s fotografiemi cílené, jelikož jsme věděli, co přijde.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost | - | max. velikost

Ti z vás kdo absolvovali taneční, určitě zažili něco podobného. Jen co tancmistr zvolal známou formuli: „Pánové zadejte se!“, začal lítý boj o nejhezčí, či nejlépe tancující dívky a tolerováno bylo skoro vše. Připomínalo to něco mezi vojenským taktickým cvičením či rituálním tancem primitivních kmenů na začátku a nájezdem avarských kmenů na konci. Cíl byl jediný a jasný: Alespoň na chvíli získat do svého držení co nejkvalitnější dámu, a vyhnout se těm, jejichž atraktivita byla na opačné straně našeho zájmu. Kdo na chvilku zaváhal, měl smůlu. A stejné to bylo v učebně rumburského kulturáku. Výchozí pozice kolem fotografií byly zaujaty a dál už záleželo jen na tom, v jakém pořadí nás Jirka vyzve, abychom si z předložených prací vybrali a promluvili o nich. Chvilka napětí, jako před startem nějakého závodu. A už první z nás dostal pokyn, aby se vrhl do proudu. Otázky byly jen dvě a zněly dost jednoduše.

„Líbí nebo nelíbí?“

„Proč?“

Jirka nekompromisně požadoval věcné odpovědi na obě otázky. Donutil nás přemýšlet o tom co řekneme a než to řekneme.A srozumitelně svůj názor vyjádřit a obhájit.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost | max. velikost

První kolo ještě nebylo tak zlé. Zatím byly na lavicích fotografie všech kvalit a každý z nás našel nějakou, která se dala bez pocitu studu pochválit. Autor se tvářil spokojeně a nás hřál dobrý pocit, že děláme někomu radost.

Další kola už byla náročnější a každý si ostřížím zrakem hlídal ty obrázky, které se sice vychválit nedaly, ale chyby na nich byly opravitelné. Tady už některým autorům evidentně stoupal tlak, ale s trochou diplomacie se dala říci nemilá pravda i cholerikům.

Ke konci se už někteří z nás snažili splynout s pozadím místnosti nebo dělat že jen náhodou procházejí, aby je Jirka přehlédl. Ano – i na tato setkání se dostávala díla, která měla raději putovat rovnou do koše.Ale každý z nás je občas okouzlen něčím, co nezaujatý divák nedokáže plně akceptovat. Někdo jiný nám musí sundat klapky z očí. Tady jsme se už museli pohybovat hodně opatrně – vyloženě jako na příslovečném tenkém ledě. Ne, nepamatuji se, že bychom na sebe někdy křičeli, tak zle nebylo. Jen atmosféra občas zhoustla až k pokraji nepřátelství. Ale přes ten kraj nepřešla nikdy. Viděli jsme si do očí a volili slova, která nepálila mosty.Nemuseli jsme být přátelé, ale pořád jsme byli kolegové a ctili jsme se. Když vidíte člověku do očí a neschováváte se za klávesnici, jsou mnohá tvrzení méně kategorická a výrazy nejsou tak tvrdé.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost | max. velikost 

Internetová galerie je skvělá věc. Tak skvělá, že v dobách o kterých jsem psal, jsem si to, ani co by nadšený čtenář sci-fi, neuměl představit. Ale jako má každá mince dvě strany, tak i virtuální svět má svá plus i mínus. Občas bych rád na fotogaleriích viděl do očí toho druhého. Jsem si jist, že by ubylo hrubosti, různých faulů i nedorozumění. Na druhou stranu by přibyly úsměvy a nadhled. Ale to jde i bez toho pohledu z očí do očí. Nebo ne?

Doprovodné fotografie jsou z té doby. Bohužel nevlastním skener a na těch kopiích je to poznat.

Další článek




celkem 28 komentářů

Nejnovější komentáře

Staré zlaté časy? Knížek Ant. 14. 10. 2009, 16:34
Krasne 2laak 12. 10. 2009, 05:34
:) MR 10. 10. 2009, 09:53
Re: souhlasím Tomáš V. 9. 10. 2009, 13:56
Re: Ano Richter (novy) 5. 10. 2009, 14:48

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.