DIGIarena.e15.cz

Svět je v tlapách koček: fotografie týdne

Fotografie je po obsahové stránce velice široký pojem a neznám dva lidi, kteří by se úplně shodli při jeho výkladu.

Svět je v tlapkách koček, píše v jedné své povídce pan Jiří Suchý. A okamžitě dodává, že kočky nejsou tak hloupé, aby to dávaly otevřeně najevo. Nechají pána tvorstva postavit dům, samy se do něj nechají vpustit až když je hotov a už vůbec nemají chuť běhat za člověkem a utírat po něm loužičky.

Zatím co píšu tyto řádky, sedí asi metr za klávesnicí jedna taková, v jejichž tlapkách je naše rodina. Dostala najíst, trochu se prospala a teď by si dala něco tělocviku, při kterém jí mám asistovat, neboť podle sedmiměsíční rozmazlené šelmičky, jsem k tomu určen.

Kočky se podobají některým lidem. Máme je buď rádi takové, jací (jaké) jsou nebo je odmítáme se vším všudy.

I moje nejranější vzpomínky se týkají obrázků koťátek. Buď statických, na přemíře umně sladkých pohlednic nebo - jako jeden z nejoblíbenějších ranně normalizačních pořadůČeskoslovenské televize – kterými byly mnohaminutové televizní přestávky s dovádějícími koťaty. A tak mě obrázky koček a koťátek provázely životem až k jisté omrzelosti tímto tématem, a to jsem ještě mírný ve výrazech. Samozřejmě, že nešlo o ta krásná stvoření samotná, ale o tu děsivou inflaci sladkobolných obrázků, nutících nás šišlat o tom, jak je to koťátko klášné a ťuti muti šlaďoučké.

Jednou za čas uvidím obrázek, který nekopíruje pohlednice ze starých zaprášených krabic na půdě. Čas od času vidím fotografii vtipnou, prostou ulepeného sentimentu, ke které se rád a s potěchou vracím. Ano občas se takový obrázek najde a tento je jedním z nich. Autora vkládajícího své fotografie pod nickem WERDZA neznám, takže ani nevím, kterým směrem bych měl smeknout klobouk, ale jako by se stalo.

Klepněte pro větší obrázek
 Tuto nasu cicu volame Tma, lebo jej v tme svietia len ocka

Autor:  
werdza

Jakousi oklikou se dostávám zpět k jednomu z předešlých odstavců. Ne že bych tohoto autora chtěl nějak srovnávat s hebkým koťátkem. To už spíše se starým uvrčeným, ale i vědoucím kocourem. Jenže stejně jako u těch koček jsou lidé, kteří jeho slova berou za bernou minci a jiní, co mu nemohou přijít na jméno, ať udělá cokoliv.

Klepněte pro větší obrázek
Žádné stromy nerostou........
Autor:
jerabek-josef

Každopádně je Josef Jeřábek autor, který na své fotografické cestě prošel jistým vývojem, nalezl na ní obrazový nadhled, smysl pro detail a umění vidět pointu i ve zdánlivě banálním námětu.

Klepněte pro větší obrázek
..jihočeskou krajinou...
Autor:
erabek-josef

A co na své pouti nepotkal? Snahu zalíbit se všem nebo alespoň ten kousek diplomatického nadání, který jedno pádné slovo rozvine do více slov méně zvučných. Škoda, že přes ten zvuk někteří lidé nevidí jejich smysl.

Každopádně jeho dvě fotografie v minulém týdnu patřily k těm, které mě zaujaly nejvíce právě pro znatelný autorský rukopis.

Klepněte pro větší obrázek
By imprisoned mind
Autor:
karmy

Krásný minimalismus, který vymezí plochu obrazu tak, aby uklidnil mysl od běžných vzruchů a nechal pracovat podvědomí. Jsou to vrátka, které - nám divákům – můžou otevřít naše vlastní třinácté komnaty.

Klepněte pro větší obrázek
nechci zapadnout…
Autor:
zuzankaH

Úsměvná momentka o nekonformitě. Doufejme, že to tomu děvčátku vydrží i přes pubertu.

Klepněte pro větší obrázek
...

Autor: 
eternity

Děti, o jejich fotografiích platí mnohé z toho, co jsem psal o koťatech a kočkách. Jdou prezentovat velice sentimentálně nebo pravdivě. Děti jsou velice přirozené, ale i tvárné. Jde je velmi snadno zformovat i do zlatavých andílků bez vlastní duše. Tyhle děti evidentně duši mají – proto mě zaujaly a já tímto složeným snímkem končím svůj ryze subjektivní výběr minulého týdne fotogalerie na DIGIaréně.

František Richter

 

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Jupiii Karmy 28. 1. 2010, 13:30
Re: Jupiii Richter (novy) 27. 1. 2010, 21:55
Jupiii werdza 27. 1. 2010, 20:15
Re: překvapení Richter (novy) 27. 1. 2010, 18:24
Re: překvapení Zuzana 27. 1. 2010, 18:08

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.