DIGIarena.e15.cz

Svět je v tlapách koček: fotografie týdne

Fotografie je po obsahové stránce velice široký pojem a neznám dva lidi, kteří by se úplně shodli při jeho výkladu.

Svět je v tlapkách koček, píše v jedné své povídce pan Jiří Suchý. A okamžitě dodává, že kočky nejsou tak hloupé, aby to dávaly otevřeně najevo. Nechají pána tvorstva postavit dům, samy se do něj nechají vpustit až když je hotov a už vůbec nemají chuť běhat za člověkem a utírat po něm loužičky.

Zatím co píšu tyto řádky, sedí asi metr za klávesnicí jedna taková, v jejichž tlapkách je naše rodina. Dostala najíst, trochu se prospala a teď by si dala něco tělocviku, při kterém jí mám asistovat, neboť podle sedmiměsíční rozmazlené šelmičky, jsem k tomu určen.

Kočky se podobají některým lidem. Máme je buď rádi takové, jací (jaké) jsou nebo je odmítáme se vším všudy.

I moje nejranější vzpomínky se týkají obrázků koťátek. Buď statických, na přemíře umně sladkých pohlednic nebo - jako jeden z nejoblíbenějších ranně normalizačních pořadůČeskoslovenské televize – kterými byly mnohaminutové televizní přestávky s dovádějícími koťaty. A tak mě obrázky koček a koťátek provázely životem až k jisté omrzelosti tímto tématem, a to jsem ještě mírný ve výrazech. Samozřejmě, že nešlo o ta krásná stvoření samotná, ale o tu děsivou inflaci sladkobolných obrázků, nutících nás šišlat o tom, jak je to koťátko klášné a ťuti muti šlaďoučké.

Jednou za čas uvidím obrázek, který nekopíruje pohlednice ze starých zaprášených krabic na půdě. Čas od času vidím fotografii vtipnou, prostou ulepeného sentimentu, ke které se rád a s potěchou vracím. Ano občas se takový obrázek najde a tento je jedním z nich. Autora vkládajícího své fotografie pod nickem WERDZA neznám, takže ani nevím, kterým směrem bych měl smeknout klobouk, ale jako by se stalo.

Klepněte pro větší obrázek
 Tuto nasu cicu volame Tma, lebo jej v tme svietia len ocka

Autor:  
werdza

Jakousi oklikou se dostávám zpět k jednomu z předešlých odstavců. Ne že bych tohoto autora chtěl nějak srovnávat s hebkým koťátkem. To už spíše se starým uvrčeným, ale i vědoucím kocourem. Jenže stejně jako u těch koček jsou lidé, kteří jeho slova berou za bernou minci a jiní, co mu nemohou přijít na jméno, ať udělá cokoliv.

Klepněte pro větší obrázek
Žádné stromy nerostou........
Autor:
jerabek-josef

Každopádně je Josef Jeřábek autor, který na své fotografické cestě prošel jistým vývojem, nalezl na ní obrazový nadhled, smysl pro detail a umění vidět pointu i ve zdánlivě banálním námětu.

Klepněte pro větší obrázek
..jihočeskou krajinou...
Autor:
erabek-josef

A co na své pouti nepotkal? Snahu zalíbit se všem nebo alespoň ten kousek diplomatického nadání, který jedno pádné slovo rozvine do více slov méně zvučných. Škoda, že přes ten zvuk někteří lidé nevidí jejich smysl.

Každopádně jeho dvě fotografie v minulém týdnu patřily k těm, které mě zaujaly nejvíce právě pro znatelný autorský rukopis.

Klepněte pro větší obrázek
By imprisoned mind
Autor:
karmy

Krásný minimalismus, který vymezí plochu obrazu tak, aby uklidnil mysl od běžných vzruchů a nechal pracovat podvědomí. Jsou to vrátka, které - nám divákům – můžou otevřít naše vlastní třinácté komnaty.

Klepněte pro větší obrázek
nechci zapadnout…
Autor:
zuzankaH

Úsměvná momentka o nekonformitě. Doufejme, že to tomu děvčátku vydrží i přes pubertu.

Klepněte pro větší obrázek
...

Autor: 
eternity

Děti, o jejich fotografiích platí mnohé z toho, co jsem psal o koťatech a kočkách. Jdou prezentovat velice sentimentálně nebo pravdivě. Děti jsou velice přirozené, ale i tvárné. Jde je velmi snadno zformovat i do zlatavých andílků bez vlastní duše. Tyhle děti evidentně duši mají – proto mě zaujaly a já tímto složeným snímkem končím svůj ryze subjektivní výběr minulého týdne fotogalerie na DIGIaréně.

František Richter

 

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Jupiii Karmy 28. 1. 2010, 13:30
Re: Jupiii Richter (novy) 27. 1. 2010, 21:55
Jupiii werdza 27. 1. 2010, 20:15
Re: překvapení Richter (novy) 27. 1. 2010, 18:24
Re: překvapení Zuzana 27. 1. 2010, 18:08

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.