DIGIarena.e15.cz

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Takto vypadá pocta analogové fotografii

Jestliže jste někdy fotili na kinofilm, určitě vám zůstala krabička od filmu – filmovka – kterou je možné použít na spoustu věcí. Pokud jste si však filmy i vyvolávali, dalším odpadem byla hliníková kazeta, ve které byl film navinutý.

A právě tyto prázdné kinofilmové kazety posloužily jako základ pro tvorbu pomníku analogové fotografii, alespoň tak ji prezentuje studio Hillvale Photo z Austrálie. Nezávislá filmová laboratoř z Melbourne totiž od roku 2013 zpracovala přesně 50 000 kinofilmů, které byly vytaženy z kazety, vyvolány a předány svým majitelům. 

Klepněte pro větší obrázek

Pokud bychom zkusili zjistit statistická data, odpovídá těchto 50 000 kinofilmů přibližně 1,2 až 1,8 milionů fotografií. Samotné hliníkové kazety (či kontejnery) byly v takto velkém množství uskladněny ve třiceti padesátilitrových nádobách.

Inu a co s takovým množstvím kazet udělat jiného než je použít na něco monumentálního – zrodil se tedy nápad na vytvoření pomníku analogové fotografii. Ještě před tím však bylo potřeba z každé kazety odstranit plastové součástky...ručně...celý týden na tomto úkolu pracovalo třicet dobrovolníků.

Klepněte pro větší obrázek

Hned poté byly kazety odvezeny do sběrného dvora, kde byly slisovány do tří krychlí, přičemž tyto dohromady váží 304 kg a každá obsahuje přibližně 17 000 kinofilmových kazet. A k čemu je to všechno dobré?

Inu minimálně jako důkaz toho, že analogová fotografie rozhodně není mrtvá, když dokáže zaměstnat laboratoř přibližně 17 000 kinofilmy ročně, což odpovídá přibližně 70 filmům zpracovaným každý pracovní den po dobu tří let.

 

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Nevohne, chápe rozdíl mezi fotografií-obraze… Puntík 1. 3. 2017, 13:14
Ja by som si poctu analógovej fotografii pre… vojko 28. 2. 2017, 10:50
Puntíka asi vohne z toho výrazu analog... Boban 28. 2. 2017, 00:20
No rozhodně není a např na středoformát je t… Detour 27. 2. 2017, 18:34

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.