DIGIarena.e15.cz

Tam kde mě stříhají…

Fotografovat se dá skutečně všude a cokoliv. A to i za situací nebo podmínek značně nezvyklých. Opravdu závisí jen na naší fantazii.

Sedím u holiče a trpělivě čekám, až se dostanu na řadu. Do uší se mi vtírá vlezlá melodie z nějaké komerční rozhlasové stanice, přerušovaná tu a tam reklamními spoty a dámy za mými zády hlasitě probírají vše možné; od toho čím nakrmit milovaného pejska až po způsob, jakým vedou výcvik svých manželů. Jindy bych si četl, ale dnes jsem si jako na potvoru žádnou knížku nevzal. Nudím se. Oči mi těkají prostorem a postupně objevují jeden fotogenický námět za druhým. Fotoaparát mám (jako vždy) sice u sebe, ale ostych mi už zase brání dovolit se a začít cvakat. Jsem si vědom, že většina lidí se před cizím fotoaparátem cítí nejistě a moje umění komunikace s nimi není na příliš vysoké úrovni.

Klepněte pro větší obrázek
Shoah (Šoa)

Jenže minuty ubíhají a já očima fotografuji jeden skvělý snímek za druhým (ostatně - očima děláme výhradně skvělé záběry), až najednou, nejprve jen koutkem oka, zahlédnu na podlaze něco, co moji fantazii posouvá okamžitě o pěkný kousek dál…

...a stud jde, alespoň pro tuto chvíli, stranou. Počkám, až další ostříhaná hlava vstane z křesla a nesměle oslovuji kadeřnici. Tážu se, jestli si smím něco vyfotografovat. Následuje nechápavý a ostražitý pohled té paní: "Koho že tu chcete fotit?"

Vysvětluji, že nechci fotografovat ji, ani ostatní zákazníky, ale skvrnu na podlaze. Opět krčí čelo a podezřívavě se ujišťuje, zda slyšela správně a ověřuje si: "Skvrnu? Jakou skvrnu? Tady žádné skvrny nemáme! I ty vlasy hned zametáme!"

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Nenápadně očima rychle kontroluje, jestli snad někde přece jen nepřehlédla nějakou nečistotu.

Teď zase vrtím hlavou já: "Tak jsem to nemyslel!"

A ukazuji pod její nohy: "Podívejte, tady vám světlo krásně proniká žaluziemi na dlaždice a dělá to světelnou skvrnu. Tu bych si chtěl vyfotografovat."

Paní se evidentně ulevilo, že nejsem nějaká kontrola, ale stejně musím ještě vysvětlovat, proč to chci fotografovat a co s tou fotografií pak budu dělat. Paní sice stále udiveně vrtí hlavou, nicméně po krátkém zaváhání nejen svoluje, ale navíc ještě bere koště a budoucí obraz rychle zametá, abych ji snad nepomluvil. Jednu nebo dvě desítky vteřin stojím nad motivem, hledám nejlepší úhel, exponuji a pak se vše zase vrací k ustálenému pořádku. Jen ty dvě dámy za mnou změní hovor na to, jak manžel jednou zkazil fotky z dovolené a moje paní holička, zatím co stříhá dalšího zákazníka, se mě vyptává, jaký bych jí doporučil fotoaparát, pro její rodinnou fotografii.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Zhruba o půl hodiny později opouštím oficínu bez většiny vlasového porostu, zato s vědomím, že tady si mě budou pamatovat. Sice asi jako na škodného blázna, ale už pro ně nebudu jen cizí zákazník - fotografoval jsem u nich.

A já zase vím, že se sem budu rád vracet. Dobře a levně mě tu ostříhají a navíc mi dokážou vyjít vstříc, i když nejde zrovna o službu z jejich ceníku.

Ten snímek, jehož vznik tady popisuji má název Shoa.

Ty zbývající vznikly takřka o rok později na tom samém místě. Už bez příběhu, který by stál za zaznamenání.

Další článek




celkem 47 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Rudy chodi a nakukuje;nestaci se divit Rudy Chorvat 12. 4. 2010, 23:47
Re: Rudy chodi a nakukuje;nestaci se divit Šel okolo 12. 4. 2010, 22:45
Re: Rudy chodi a nakukuje;nestaci se divit Rudy Chorvat 12. 4. 2010, 21:59
článek Dagmar Lapišová 12. 4. 2010, 21:43
Re: Rudy chodi a nakukuje;nestaci se divit Šel okolo 12. 4. 2010, 21:33

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.