DIGIarena.e15.cz

Tváře venkova podle J. Štreita

„Fascinuje mě, když se na půdě živočišnosti, naturalismu a pudovosti objeví vztah, který je laskavý, plný něhy a krásy.“ (Štreit 1991)

Ten, kdo by navštívil expozici v pražském Domě U Kamenného zvonu s touhou pokochat se idylkou venkovského života, byl by jistě zděšen. Tato retrospektivní výstava, připravená k loňským 60. narozeninám autora, totiž nemá nic společného s romantickým pohledem na vesnici, jak ji známe z kreseb Josefa Lady, maleb Mikoláše Alše či knih Boženy Němcové. Fotografie Jindřicha Štreita vznikly v době reálného socialismu a z každé dýchá na diváka surovost, destrukce a beznaděj.

Jindřich Štreit se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku a proslavil se v 80. letech minulého století souborem fotografií o vesnicích bruntálska, které vystavil na nepovolené výstavě v Praze. Jeho snímky vzbudily pozornost tajné policie a Štreit si kvůli nim (a také kvůli nevystaveným negativům) vysloužil pobyt ve vězení, zabavení techniky, zákaz fotografovat a k tomu všemu byl sledován agenty StB.

Klepněte pro větší obrázek

Převrat znamenal pro Štreita vysvobození. Od roku 1994 pracuje jako samostatný fotograf. Na zobrazování vesnice nezanevřel; kromě českého venkova objevuje také slovenskou vesnici, cestuje po Francii, Velké Británii, Německu, Rakousku, Maďarsku, Rusku a státech bývalého SSSR.

Současná výstava v Domě U Kamenného zvonu, která potrvá po prodloužení do 10. února, je pojata jako celoživotní retrospektiva Jindřicha Štreita. Její první část v 1. patře galerie je věnována výhradně českému venkovu a jde o snímky pořízené od roku 1965 do roku 1991. Fotografie kolektivizované socialistické vesnice postrádají jakýkoliv náznak o snahu idealizovat. Při každém pohledu do soukromí lidí, jejich kumbálků s postelí, televizí a psem, do kuchyní nebo chlívků se divák pozastavuje jednak nad zarážející chudobou, ale také nad zvláštní aurou obyvatel, kteří jsou v tomto nehostinném prostředí zobrazeni.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Vesnice je svět; Sovinec 1980 | Z cyklu Tak blízko, tak daleko; Ingušsko 2003

Na málokteré fotografii chybí cigarety či alkohol, bezpochyby prostředky napomáhající překonávat těžkou práci i nepřízeň osudu. Vidíme děti při hrách s dřevěnými samopaly za sněhovou barikádou, děti soutěžící, děti s perníkovými medailemi; dospělé na schůzích, na polích, ve chlévech; s plynovými maskami i slavnostně oblečené na pohřbu či svatbě. Zvláště působivý je například snímek pohřebního průvodu na obzoru, jehož ponurost porušuje skupinka hus kráčejících opačným směrem v popředí snímku. Nechybí snímky ze zabijačky, z kulturních akcí a z duchovního života, mezi nimiž vyniká momentka, kdy farář před oprýskaným kostelem vítá ojedinělou příchozí.

V druhém patře galerie pak výstava pokračuje snímky z let 1991 – 2005. Zde jsou významné například snímky z projektů Lidé z ledkových dolů, Lidé třineckých železáren či Horníci z Petrosanu, kde Štreit zobrazuje těžce pracující dělníky, prostředí továren a zachycuje lidi překonávající pozůstatky komunistické éry. „Postkomunistická kocovina“ je velmi výstižné označení tohoto období.

Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Vesnice je svět; Sovinec 1980

Štreitovy fotografie nelze pojímat pouze jako dokument. To, co je činí tak přitažlivými; to, co v nás probouzí pocit pochopení, soustrasti či neklidu je jejich hluboká lidskost. Štreit nesleduje stav věcí, ale stav lidí, jejich rozpoložení, jejich vztah k prostředí a k sobě navzájem. V tomto ohledu lze přirovnat Štreita k Sebastiau Salgadovi. Avšak Salgadovy snímky jsou pro českého diváka dost exotické a vzdálené, zatímco Štreitovy snímky zobrazují historii, která je v pamětích některých z nás ještě stále čerstvá.

Jindřich Štreit. Fotografie 1965 – 2005. Galerie hl. m. Prahy, dům U Kamenného zvonu, výstava trvá do 10. 2. 2008. Autorem textů a koncepce výstavy je Tomáš Pospěch.

Další článek




celkem 13 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: J. Štreit ano Daniel 7. 2. 2008, 23:09
J. Štreit ano Monix 7. 2. 2008, 20:39
Re: jen tsk Fero 6. 2. 2008, 21:41
Re: jen tsk Feliz 6. 2. 2008, 15:29
Re: jen tsk Betta 6. 2. 2008, 14:10

Další podobné články

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Do našeho jazyka, myšlení i vnímání světa se snadno dostávají schémata, která jsou v počátku drobná a nevinná, ale mohou se významně rozšířit, až přestanou plnit svůj původní účel a stanou se něčím přetíženým a deformujícím svět.

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

V poslední době mnoho světových prestižních deníků a časopisů rozvázalo pracovní poměr se svými fotožurnalisty, v tom lepším případě jim bývalí zaměstnavatelé nabídli externí spolupráci

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Martin Heidegger navrhuje, abychom slovo pravda nahradili výrazem neskrytost. Pravda je něco, co je daného a neměnného, co buď je anebo není, je něčím statickým a stabilním. Pravda je věcí mezi věcmi. Je shodou rozumu a věci samotné.

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Doba vánoční sice ztratila v našich zeměpisných souřadnicích charakter sakrálního slavení, takže ne všechny dimenze oslav narození Ježíše v Betlémě jsou nám pochopitelné nebo snadno dostupné.

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

Fotografie týdne – v síti a o síti

Fotografie týdne – v síti a o síti

Co je to síť? Pro většinu lidí se pod tímto slovem skrývá zřejmě nástroj, kterým se chytají ryby. Možná nejbližším dostupným synonymem by mohlo být vězení, ale i to má jiný nádech. Ve vězení lze pobývat, žít, zakoušet vlastní vnitřní svobodu, byť třeba tak expresivně uchopovanou jako u Ivana Jirouse a jeho básní.


Zkáza vzducholodi Hindenburg Autor: Kostka Miloš