DIGIarena.e15.cz

Tváře venkova podle J. Štreita

„Fascinuje mě, když se na půdě živočišnosti, naturalismu a pudovosti objeví vztah, který je laskavý, plný něhy a krásy.“ (Štreit 1991)

Ten, kdo by navštívil expozici v pražském Domě U Kamenného zvonu s touhou pokochat se idylkou venkovského života, byl by jistě zděšen. Tato retrospektivní výstava, připravená k loňským 60. narozeninám autora, totiž nemá nic společného s romantickým pohledem na vesnici, jak ji známe z kreseb Josefa Lady, maleb Mikoláše Alše či knih Boženy Němcové. Fotografie Jindřicha Štreita vznikly v době reálného socialismu a z každé dýchá na diváka surovost, destrukce a beznaděj.

Jindřich Štreit se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku a proslavil se v 80. letech minulého století souborem fotografií o vesnicích bruntálska, které vystavil na nepovolené výstavě v Praze. Jeho snímky vzbudily pozornost tajné policie a Štreit si kvůli nim (a také kvůli nevystaveným negativům) vysloužil pobyt ve vězení, zabavení techniky, zákaz fotografovat a k tomu všemu byl sledován agenty StB.

Klepněte pro větší obrázek

Převrat znamenal pro Štreita vysvobození. Od roku 1994 pracuje jako samostatný fotograf. Na zobrazování vesnice nezanevřel; kromě českého venkova objevuje také slovenskou vesnici, cestuje po Francii, Velké Británii, Německu, Rakousku, Maďarsku, Rusku a státech bývalého SSSR.

Současná výstava v Domě U Kamenného zvonu, která potrvá po prodloužení do 10. února, je pojata jako celoživotní retrospektiva Jindřicha Štreita. Její první část v 1. patře galerie je věnována výhradně českému venkovu a jde o snímky pořízené od roku 1965 do roku 1991. Fotografie kolektivizované socialistické vesnice postrádají jakýkoliv náznak o snahu idealizovat. Při každém pohledu do soukromí lidí, jejich kumbálků s postelí, televizí a psem, do kuchyní nebo chlívků se divák pozastavuje jednak nad zarážející chudobou, ale také nad zvláštní aurou obyvatel, kteří jsou v tomto nehostinném prostředí zobrazeni.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Vesnice je svět; Sovinec 1980 | Z cyklu Tak blízko, tak daleko; Ingušsko 2003

Na málokteré fotografii chybí cigarety či alkohol, bezpochyby prostředky napomáhající překonávat těžkou práci i nepřízeň osudu. Vidíme děti při hrách s dřevěnými samopaly za sněhovou barikádou, děti soutěžící, děti s perníkovými medailemi; dospělé na schůzích, na polích, ve chlévech; s plynovými maskami i slavnostně oblečené na pohřbu či svatbě. Zvláště působivý je například snímek pohřebního průvodu na obzoru, jehož ponurost porušuje skupinka hus kráčejících opačným směrem v popředí snímku. Nechybí snímky ze zabijačky, z kulturních akcí a z duchovního života, mezi nimiž vyniká momentka, kdy farář před oprýskaným kostelem vítá ojedinělou příchozí.

V druhém patře galerie pak výstava pokračuje snímky z let 1991 – 2005. Zde jsou významné například snímky z projektů Lidé z ledkových dolů, Lidé třineckých železáren či Horníci z Petrosanu, kde Štreit zobrazuje těžce pracující dělníky, prostředí továren a zachycuje lidi překonávající pozůstatky komunistické éry. „Postkomunistická kocovina“ je velmi výstižné označení tohoto období.

Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Vesnice je svět; Sovinec 1980

Štreitovy fotografie nelze pojímat pouze jako dokument. To, co je činí tak přitažlivými; to, co v nás probouzí pocit pochopení, soustrasti či neklidu je jejich hluboká lidskost. Štreit nesleduje stav věcí, ale stav lidí, jejich rozpoložení, jejich vztah k prostředí a k sobě navzájem. V tomto ohledu lze přirovnat Štreita k Sebastiau Salgadovi. Avšak Salgadovy snímky jsou pro českého diváka dost exotické a vzdálené, zatímco Štreitovy snímky zobrazují historii, která je v pamětích některých z nás ještě stále čerstvá.

Jindřich Štreit. Fotografie 1965 – 2005. Galerie hl. m. Prahy, dům U Kamenného zvonu, výstava trvá do 10. 2. 2008. Autorem textů a koncepce výstavy je Tomáš Pospěch.

Další článek




celkem 13 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: J. Štreit ano Daniel 7. 2. 2008, 23:09
J. Štreit ano Monix 7. 2. 2008, 20:39
Re: jen tsk Fero 6. 2. 2008, 21:41
Re: jen tsk Feliz 6. 2. 2008, 15:29
Re: jen tsk Betta 6. 2. 2008, 14:10

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.