DIGIarena.e15.cz

Úsměv sluší každému i na Fotografii týdne

Za vítěznou Fotografií týdne se tentokrát vydáme do reportážní kategorie, kde se urodilo... Usmívejte se!
Úsměv sluší každému i na Fotografii týdne

Pod hradem Žampach se pravidelně koná hudební festival Ústavu sociální péče. Pro sugestivní dokument je to tedy to pravé, ale zároveň není lehké do takové situace proniknout a snímky si „najít“. Je zvláštní pozorovat staré, opuštěné a postižené lidi – ovšem ještě zvláštnější může být je pozorovat, jak se radují, osvobozeni na okamžik od každodenních těžkostí, nezabývající se malichernostmi, v nichž se zrovna teď utápíme my „na druhé straně barikády“.

Jaké to je, ocitnout se v situaci na snímku, se můžeme my, kdo jsme se tam dosud nedostali, jen domnívat. Všechny ty věci, kterými se od nás takoví lidé liší, nás mohou uvádět do rozpaků, protože nemáme zkušenost, jak na ně reagovat. Samozřejmě, že si zasluhují naše pochopení a potřebují naši pomocnou ruku, ale zároveň nejsou nijak závratně „odlišní“ – i když nemáte třeba nohu, stále pociťujete emoce a i když nemáte zuby, můžete se zplna hrdla zasmát. A na druhou stranu i přes viditelnou fyzickou indispozici můžete mít třeba výtvarný talent nebo vysokou sociální empatii. Každý z nás je jiný.

Klepněte pro větší obrázek
Letní hudební festival Žampach; foto: chloor

Aktuální Fotografie týdne od autora s přezdívkou chloor v nás může a nemusí vyvolat takovouto směsici protichůdných pocitů, které nám připomínají, že i životem mnohdy těžce zkoušení lidé se smějí a pláčí stejně jako my ostatní, zuby sem, zuby tam. Úsměv je, stejně jako oči, určitou bránou do duše. Chloorova dokumentární kompozice nás právě díky lidským obličejům zasáhne možná ještě o něco více, nežli nedávný počin Zdeňka Dvořáka „Chuť sportovat“, kterýžto rozvířil vody emocí pod hlavičkou Fotografie týdne před pěti týdny.

Jak již bylo řečeno, získat snímek tohoto druhu znamená jít mu hodně naproti – potvrzují to i komentáře čtenářů a návštěvníků Galerie pod fotografií. Berme si však příklad z pána na snímku, ať nás nerozházejí banality – ať už v zmiňovaných reakcích čtenářské obce, nebo i v tom nevirtuálním světě. Ušetřený čas raději investujme do důkladné prohlídky galerie tvorby tohoto zajímavého autora, protože není vše jen Fotka týdne, co se v tomto uhlí třpytí. Najdeme i pár dalších neméně vybroušených diamantů. Chloor se specializuje na zprostředkovávání lidských prožitků a portrétní, přírodní i architektonické experimenty v jeho podání získávají vždy zajímavou dokumentární příchuť. Fotografie s jeho podpisem většinou znamenají určitou úroveň a titul Foto týdne mu tedy po zásluze patří. Gratulujeme!

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.