DIGIarena.e15.cz

Úvahy nad stářím na fotografii týdne: Stařec

Kdy se člověk stává starým? V dnešním kulturním klimatu na to hledáme jen těžko nějakou rozumnou odpověď.

Stáří je stavem člověka, který se snažíme maximální možnou mírou upozadit, odložit jej, vytlačit na okraj společnosti. V minulosti tomu ale bylo jinak – kult stáří převládal v mnohém nad kultem mládí, a představoval tak bylo téměř vstupenkou do privilegovaného stavu těch, kdo mají zkušenosti či moc. Lze ale říci, který z obou přístupů je správný nebo lepší?

Mladý člověk je většinou flexibilnější, rychlejší, výkonnější a kreativnější. Na druhou stranu s sebou stáří přináší obvykle určitý nadhled, zkušenosti a určitou oproštěnost od každodennosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že v naší společnosti jednoznačně převládá heslo „mládí vpřed.” Na reklamních poutačích máme téměř výhradně dvacetileté aktéry a mohli bychom propadnout klamu, že dnešní společnost právě hodnoty mládí přeceňuje. To je ale jen povrchní pohled; při udílení různých filmových cen jsou zastoupeni herci všech věkových kategorií téměř rovnoměrně a platové tabulky ve státních organizacích říkají také něco jiného.

Klepněte pro větší obrázek
Zoran_Toldi_Starec; foto Zoran 2
 

Není tomu tak dávno, co jsem mluvil s jedním gymnasiálním pedagogem, těsně předdůchodového věku a řešili jsme, za jak dlouho po dokončení studií může pedagog (průměrný) dosáhnout svého vyučovacího maxima. A poměrně přesně jsme se shodli, že přibližně pět let po škole. Tuto hranici drží ještě přibližně dalších pět až deset let a pak již jen klesá. Je to přirozený kompromis mezi kontaktem s univerzitou a aktuální vědou, mládím a zkušenostmi. Platové tabulky ale mají stále rostoucí trend a těch, kteří ve svých výkonech stále jen rostou je jako šafránu.

Dnes není stáří nijak přímo utlačováno, ale spíše tabuizováno. Jako by si starý člověk odmítal přiznat své stáří a jeho přínosy. Jistě by bylo možné namítnout, že období obdivovaných starců, za kterými proudily zástupy mladých, je dávno za námi. Ale není to problém právě těch starých? Není každý věk něčím cenný a vzácný? Ať již mládí nebo stáří má přece svojí jednoznačnou cenu a není možné jej nadřídit či podřídit jiné věkové kategorii.

Muž na snímku s názvem Zoran_Toldi_Starec se za své stáří určitě nestydí. Jeho bílý vous i delší vlasy, dotvářejí, spolu s hlubokým pronikavým pohledem, vzhled muže, které ví a je ochoten se o toto své vědění podělit.

Klepněte pro větší obrázek
Circulation of shadows; foto Karel Vepřík

Jako ve staré krásné knihovně si musí připadat čtenář, který pohlédne na snímek s názvem Circulation of shadows, jehož autorem je Karel Vepřík. Dobrá práce s kompozicí i stíny vytváří podmětné prostředí k vlastním úvahám. Co je asi napsáno v knize, na kterou někdo odložil své brýle? Odpověď zřejmě zůstane zahalena rouškou tajemství, se kterým fotograf výborně pracuje.

Klepněte pro větší obrázek
Co je šeptem...; foto Angel74
 

Fotografie s názvem Co je šeptem... na první pohled zaujme krásnou prací se světlem, které autorka, s nikem Angel74, využívá k dokreslení celé kompozice. Primáti jsou poměrně vděčným fotografickým objektem – vypadají téměř jako lidé, dobře se tváří a jsou fotogeničtí. Přesto dnešní alegorie, která působí téměř až „kostelním” duchem, rozhodně zaujme nejen provedením, ale také vtipem.

Klepněte pro větší obrázek
Hodinky Hajného; foto giomdesampre

Osobně se přiznávám, že pro hodinky – ať již náramkové či kapesní, mám, podobně jako pro manžetové knoflíčky, určitou slabost. Hodinky Hajného, které vyfotografoval giomdesampre, zachycují nejen mimořádně krásný artefakt, jako výdobytek lidské schopnosti měřit čas, ale také povedenou fotografickou kompozici.

Klepněte pro větší obrázek
Za devatero........; foto Jiří Švejk

A na samotný závěr ještě jedno odskočení do pohádky. Snímek Za devatero........ od  Jiřího Švejka nabízí krásný pohled do dáli v takové atmosféře, že se člověku chce nechat starosti dnešního dne někde za hlavou, zasnít se a vyřknout ono klasické „za devatero horama...”
 

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Úvaha o ničem. Stárneme všichni. K fotkám, … Josef Němec 11. 3. 2011, 08:13
Súhlasim, že staroba prináša určitý nadhlad … onko 10. 3. 2011, 19:00
Uvahy o ho... Nekdo je starej seslej zdevast… reno 9. 3. 2011, 06:00

Další podobné články

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...