DIGIarena.e15.cz

V úterý zemřela fotografka Dagmar Hochová

Včera zemřela významná česká fotografka Dagmar Hochová. Věnovala se především dokumentární a reportážní fotografii, proslula zejména svými černobílými snímky zachycujícími život v padesátých a šedesátých letech 20. století.

Klepněte pro větší obrázek
Proti zdi, 1959

Leica Gallery na sklonku loňského roku uspořádala retrospektivní výstavu jejích fotografií, kterou jsme krátce hodnotili v našem prosincovém článku. V listopadu pak s Dagmar Hochovou v rozhovoru pro časopis DIGIfoto hovořil kurátor výstavy Tomáš Pospěch:

Kultura | Fotografové | Rozhovory

Rozhovor s Dagmar Hochovou: Akrobat na glóbu života

Pražská Leica Gallery v listopadu až lednu uspořádala výstavu několika desítek děl české fotografky Dagmar Hochové. Rozmlouval s ní kurátor výstavy Tomáš Pospěch.

K životu a dílu Dagmar Hochové se v příštích dnech na DIGIareně ještě vrátíme.


Dagmar Hochová

Dagmar Hochová (provdaná Reinhardtová) se narodila 10. března 1926 v Praze v rodině historika a publicisty, úředníka univerzitní knihovny Karla Hocha. V letech 1942–1943 a s přestávkou, kdy byla totálně nasazena v Pragfilmu na Barrandově opět v letech 1945–1946 studovala Grafickou školu (po válce přejmenovanou na Střední grafickou školu) v Praze u Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma.

Poté, co absolvovala v letech 1947–1953 obor filmová fotografie na pražské FAMU, pracovala ve svobodném povolání jako fotografka-reportérka pro časopisy Vlasta, Kulturní politika, Literární noviny nebo pro nakladatelství Albatros. V letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady. V roce 2001 jí byla při příležitosti státního svátku 28. října udělena Medaile za zásluhy za vynikající umělecké výsledky.

Celý život se systematicky soustředila na reportážní nebo dokumentární fotografii a portréty. Svými fotografiemi ilustrovala řadu knih. Její tvorba vychází z tradice humanistického fotožurnalismu, většinou pracovala ve větších cyklech a soustředila se na systematické zpracování několika základních okruhů, jako byly hry dětí, stáří, portréty spisovatelů a umělců. Vedle těchto fotografií shrnutých v souborech nazvaných Matějská pouť, Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti, vznikaly soubory fotografií z cest (Vietnam, 1961), Paříž (1964), Řím (1965 a 1968), Švédsko (1974), Rusko a Ukrajina. V roce 1989 měla rozsáhlou retrospektivu v Domě U Kamenného zvonu připravenou Marií Judlovou.

Jednotlivé její projekty mapují především knihy: Deset, dvacet, třicet, už jdu (Kuklik, 1994), Čas oponou trhnul (Kuklik, 1995), Síla věku (Kuklik, 1996), Konec chleba, počátek kamení (Torst, 2001), Deset, dvacet, třicet, už jdu! (Fraktál a Měsíc ve dne, 2009) a retrospektivní publikace Dagmar Hochová (text Bohuslav Blažek, Odeon, 1984) a Dagmar Hochová. Česká fotografka (Torst, 2000).

Dagmar Hochová zemřela 17. dubna 2012.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Já to četla na Facebooku. Bohužel smrt patří… ivana 20. 4. 2012, 08:19
Smutná zpráva. :-( A žádný komentář? To je … eMeT 20. 4. 2012, 07:59

Další podobné články

Sony World Photography Awards 2017: Ve sněhové bouři

Sony World Photography Awards 2017: Ve sněhové bouři

Už je to deset let, kdy byli oznámeni první výherci této prestižní fotografické soutěže, které se vedle profesionálů mohou účastnit i amatérští fotografové. Jaké snímky byly oceněny v tomto jubilejním ročníku?

Pulitzerova cena za fotografii roku 2017 byla udělena

Pulitzerova cena za fotografii roku 2017 byla udělena

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Postavit se „tak jak nás stvořil Pánbů“ před objektiv fotoaparátu, to chce odvahu. Docílit zajímavého obrazu „s duší“, to chce nápad a fantazii. Pokud obé propojíte, nezůstane vaše tvorba bez povšimnutí, tak jako snímky Kristýny Dražanové.

Paradoxy selfíček: nikdo je nemá rád, všichni je fotí, ale dají se i využít

Paradoxy selfíček: nikdo je nemá rád, všichni je fotí, ale dají se i využít

Selfie jsou fenoménem zejména posledních několika let. Za tu dobu se staly předmětem řady studií, zkoumajících jejich společenské aspekty a možnosti využití v moderních technologiích.

Nostalgie po sovětsku: archiv časopisu Sovjetskoje foto je k dispozici on-line

Nostalgie po sovětsku: archiv časopisu Sovjetskoje foto je k dispozici on-line

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Podívejte se na pravděpodobně první selfie fotografii na světě

Za popularizací focení tzv. selfíček mohou zejména mobilní telefony 21. století. Věděli jste ale, že nejstarší dochovaná selfie fotografie prokazatelně pořízená z ruky se datuje už k roku 1909?

Otevírá se nový ročník soutěže Hasselblad Masters 2018

Otevírá se nový ročník soutěže Hasselblad Masters 2018