DIGIarena.e15.cz

Ve World Press Photu vítězí opět lidské utrpení

To, že 10. února proběhlo v Amsterdamu každoroční vyhlášení cen World Press Photo, zaregistrovali nejen fotografičtí fanoušci, vždyť výběr z vítězných snímků otiskly veškeré české deníky. Jedná se však jen o pouhý výběr, všechny fotografie lze spatřit až na výstavě, která bude zahájena na konci dubna po slavnostním předání cen v Amsterdamu a do Prahy doputuje někdy na podzim letošního roku.
Ve World Press Photu vítězí opět lidské utrpení

Již nyní však máte možnost si prohlédnout po jednom snímku od každého z oceněných fotografů na oficiálních webových stránkách World Press Phota http://www.worldpressphoto.com. Pod odkazem „contest“ naleznete jak galerii vítězů, tak jejich seznam, ale i přehled vítězných snímků ze všech ročníků.


World Press Photo of the Year 2005
Finbarr O`Reilly, Canada, Reuters

World Press Photo je jednou z nejznámějších soutěží pro fotografy – reportéry, jejíž prestiž podtrhuje i fakt, že se letos konal již 51. ročník. Kromě „odlehčujících“ kategorií, jako je například sport či portrét přináší vítězné snímky jakýsi odraz politicko-sociálního dění za uplynulý rok. Tomu odpovídá i vyznění snímků, které ve většině případů řeší závažná témata jako utrpení obyvatel třetího světa, války, přírodní katastrofy.


1) Spot News: Mohamed Azakir, Lebanon, Reuters
2) General News: David Guttenfelder, USA, The Associated Press.

Tento obecný úvod by se dal vztáhnout ke všem ročníkům, podívejme se tedy, zda byl tento nějakým způsobem odlišný. Hlavní tvář celé soutěži vždy dává vítězný snímek. Ten letošní pochází z fotoaparátu Finbarra O`Reillyho z agentury Reuters. Je na něm zachycena matka s dítětem v pohotovostním centru v Nigérii, kde čeká na příděl potravy.

Toto téma se odlišuje od posledních tří ročníků, ve kterých byly vybrány snímky, jenž nějakým způsobem odrážely aktuální situaci. Jedná se o fotografii z oblasti zasažené vlnou tsunami (2004), snímek z války v Iráku (2003) a foto zachycující oběti zemětřesení v Iránu. Z této řady letošní snímek svým způsobem vybočuje, protože problém s nedostatkem potravy v některých oblastech Afriky není problémem aktuálním, ale dlouholetým.


1) People in the News: Sven Torfinn, The Netherlands, Panos Pictures.
2) Sports Action: John G. Mabanglo, USA, European Pressphoto Agency

Podíváme-li se však v historii World Press Phota ještě hlouběji do minulosti, zjistíme, že do celkového kontextu vítězných fotografií ta letošní zapadá a to hned dvěma náměty, které zpracovává. Prvním je problém hladu ve společnostech, které trpí nedostatkem potravy. Z tohoto pohledu by nigerská žena mohla být postavena do kontextu s vítěznou fotografií z roku 2000, na které matka z mexické emigrantské rodiny připravuje v nuzných podmínkách jídlo pro sebe a pro svoje děti.


1) Sports Features: Henry Agudelo, Colombia, El Colombiano.
2) Contemporary Issues: Yannis Kontos, Greece, Polaris Images.

Ještě více však letošní snímek připomíná fotografii Davida Burnetta, na které fotograf zachytil v roce 1979 ženu z uprchlického tábora v Thajsku. Tato žena podobně jako na snímku Finbarra O`Reillyho čeká na příděl potravy, z jejího dítěte vidíme pouze malé nohy, na aktuální vítězné fotografii je to vychrtlá ruka dítěte, která stiskává matčina ústa.

Tím druhým námětem je téma dětí, které se ve World Press Photu vrací pravidelně a ještě více umocňuje to, co je všem vítězným snímkům společné – lidské utrpení. Ať již se jedná o vyhublé děti trpící hladem, děti z oblastí zasažených válkou, či přímo zachycenou smrt, která na diváka prostřednictvím dětí doléhá ještě brutálněji.


1) Daily Life: Sergey Maximishin, Russia, Focus for Newsweek Russia.
2) Portraits: Pieter Hugo, South Africa, Corbis.

Právě tento drsný realismus hraničící s naturalismem bývá soutěži někdy vyčítán. Argumenty protestující strany se zakládají na tom, že na světě jsou i příjemné věci, proč tedy porota World Press Phota s železnou pravidelností vybírá snímek utrpení. Tento nepsaný úzus naplňuje i letošní vítězný snímek, který se tak řadí po bok jeho předchůdců.


Arts and Entertainment: Shayne Robinson, South Africa, PhotoWire Africa for the Globe and Mail.

Nature: Massimo Mastrorillo, Italy.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

prezila to? hnědka 24. 2. 2006, 21:38
WPP 2006 Janinka 17. 2. 2006, 19:47

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.