DIGIarena.e15.cz

Věčná otázka: RAW nebo JPG?

Pokud snímek nemá být dále zpracováván v počítači, postačí i JPG. Jestliže to ale s fotografováním myslíte vážně, tak je odpověď jednoznačná: RAW.

Rozdíl mezi formáty RAW a JPG se dá přirovnat k rozdílu mezi negativem a hotovou fotografií na papíře. Fotografii si lze přímo prohlédnout. Zpracovat negativ dá sice trochu práce, ale v procesu zhotovení fotografie se dá ještě ve velkém rozsahu korigovat jas, kontrast a vyvážení barev bez ztráty kvality obrazu.

Fotografie zabírají spoustu místa na paměťovém médiu, ať už je to karta digitálního fotoaparátu nebo pevný disk počítače. Velikost souborů zpomaluje přenos po internetu a obrázky se dlouho načítají. Zobrazování komplikovaných formátů spotřebovává výpočetní výkon. Proto existují různé formáty záznamu obrázků – jedny preferují kvalitu (RAW, TIF), jiné velikost souboru (JPG, PNG, GIF), další jednoduchost zpracování (BMP, ICO).

Formátů i důvodů jejich vzniku je mnohem víc. Některé byly prostě historicky překonány, některé vznikly jako alternativa k formátům vyhovujícím, ale v USA patentově chráněným. Tento článek se ale věnuje zejména JPG a RAW, do kterých ukládají obrazová data běžné digitální fotoaparáty.

Formát JPG: když není čas nebo trpělivost

Formát je optimalizovaný pro maximální zmenšení velikosti souborů. Jeho základní vlastností je ztráta informace při ukládání. Zjednodušeně to funguje tak, že obraz je rozložen do dlaždic o velikosti 8×8 obrazových bodů. Místo uložení všech bodů pak stačí uložit vzorovou dlaždici a na kterých místech obrazu se nachází. Míra komprese určuje, jak moc se mohou dlaždice lišit, aby se daly prohlásit za stejné.

Nevýhodou je, že při každém sebemenším zpracování obrazu dochází při uložení znovu a znovu ke ztrátové kompresi. V tomto se JPG chová podobně jako analogový záznam, který ztrácí kvalitu kopírováním.

Klepněte pro větší obrázek
Porovnání detailů: originál a formát JPEG s velkou kompresí

Další problém je omezení barevné hloubky. Každý obrazový bod je tvořen kombinací třech barevných světel (barevných kanálů) – červeného, zeleného a modrého. Anglicky je to Red, Green a Blue, z toho plyne zkratka RGB.

Formát JPG je omezen na osm bitů na kanál. Osm jedniček a nul má celkem 28, tedy 256 možných stavů. Pro zobrazování to stačí, lidské oko považuje přechod od černé do bílé ve 256 krocích za plynulý. Při zesvětlení tmavých partií se ale vytvoří jasně viditelné „vrstevnice“ – jednobarevné tmavé pásy. Také s bílou je problém, snadno vznikají tzv. přepaly, čistě bílé plochy, které nelze úpravou jasu odstranit a nezbývá, než je vyretušovat – domalovat.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak JPG při vyšším stupni komprese dokonce neukládá ani plnohodnotný RGB obraz. Interně pracuje v barvovém prostoru YCbCr, který si pro zjednodušení můžeme představit jako jas (Y), rozdíl modré (Cb) a rozdíl červené (Cr). V plném rozlišení ukládá pouze jasovou složku Y, barvové složky CbCr jsou uloženy v menším rozlišení.

Formát JPG je vhodný jako výstupní formát, například pro umístění fotografie na internet. Je vhodný pro uživatele, kteří nemají trpělivost na „hraní si“ s obrázky. Ihned po stažení z karty fotoaparátu můžete všem ukázat, co jste viděli. Pro fotografie, které vyžadují úpravy v počítači, se nehodí.

Poznámka pro hnidopichy: formát JPG by se měl správně nazývat JPEG/JFIF (Joint Photographic Experts Group/ JPEG File Interchange Format). JPG je pouze přípona souboru na PC.

Tip: Na webu Visengi.com v části Quality Levels můžete vyzkoušet, jak se při zvyšování komprese zmenšuje velikost souboru a snižuje kvalita obrázku.

Formát RAW: téměř všechno je lepší, ale dá víc práce

RAW zachová maximum informací získaných snímačem fotoaparátu bez dalšího zpracování. RAW není zkratka, ale v překladu jednoduše „hrubá data“. Výsledný obraz se získá až zpracováním v konvertoru RAW. Proto má každý fotoaparát jiný formát a proto nelze do RAWu ukládat v počítači.

První výhodou RAWu je, že není ztrátově komprimovaný. Datové soubory jsou sice podstatně větší, než u JPG, ale nedochází ke ztrátě kvality.

Klepněte pro větší obrázek
Rozestavení barevných filtrů v masce RGBG (CC: Cburnett, Wikipedia)

Buňka snímače nesnímá kompletní barevnou informaci obrazového bodu, ale jenom jas v jednom barevném kanálu. Před každou buňkou je totiž barevný filtr. Obvykle se používá maska RGBG. Ve čtveřici sousedních buněk je jedna citlivá na červenou, jedna na modrou a dvě na zelenou barvu.

Snímač s rozlišením osm megapixelů má tak dva miliony buněk citlivých na červenou, dva na modrou a čtyři na zelenou. Buněk citlivých na zelené světlo je dvojnásobek, protože lidské oko je na zelenou citlivější a zelený kanál je pro vnímání kvality výsledného obrazu nejdůležitější. Kompletní barevná informace každého obrazového bodu se získá matematicky, dopočítáním z okolních bodů.

Klepněte pro větší obrázek
Světlo dopadá na filtr, který na snímač propustí pouze svoji barevnou složku. Ve spodní části je maska podobná předchozímu obrázku, jen pro každou složku zvlášť. (CC: Cburnett, Wikipedia)

Když jsou informace získané snímačem přepočítávány přímo ve fotoaparátu, aby mohly být uloženy do JPG, tak to klade poměrně velké nároky na výkon jeho procesoru a tím i na spotřebu energie. To omezuje složitost použitých matematických metod. Při zpracování v osobním počítači výkonové omezení odpadá, konvertor formátu RAW může používat daleko složitější matematické metody, které dávají kvalitnější výsledky.

Klepněte pro větší obrázek

Buňky snímače snímají jas s hloubkou 12 až 14 bitů (podle typu snímače). To znamená, že buňka rozliší 4 096 (212) až 16 384 (214) jasových úrovní. Připomeňme si, že formát JPG umí rozlišit pouze 8 bitů, tedy 256 úrovní. V praxi tam, kde je na JPG přepal v podobě čistě bílé plochy, může být při 14bitové barevné hloubce až 64 úrovní v každém barevném kanále. S tím už se dá docela dobře pracovat, RAW výskyt přepalů velmi podstatně omezuje.

Pro stíny obdobně platí, že tam, kde je v JPG čistě černá plocha, bývá v RAWu kresba. Dobré prokreslení stínů i světel dokonce umožňuje dodatečnou korekci nesprávné expozice, běžně se dá při konverzi v počítači expozice „zkrátit“ na polovinu či „prodloužit“ na dvojnásobek, aniž tím kvalita výsledného snímku znatelně utrpí. V extrémním případě lze málo exponovaný snímek zachránit dodatečným až osminásobným „prodloužením expozice“ a rozdíl v kvalitě není o moc větší, než mezi snímání s citlivostí nastavenou ISO100 a ISO800!

Na fotoaparátu se nastavuje řada korekcí, minimálně vyvážení bílé, saturace a doostření. Při snímání do RAWu se korekce nastavené ve fotoaparátu neaplikují na obraz, pouze se jejich hodnota přenese do RAW konvertoru jako výchozí. Uživatel může nastavení korekcí libovolně měnit, protože na obraz budou aplikovány teprve při konverzi.

Hlavní nevýhodou RAWu je nutnost zpracování speciálním programem. RAW z nového fotoaparátu několik let starým programem prostě zpracovat nelze. Nahrát kamarádovi fotky přímo z karty nemá smysl, neprohlédne si je.

Další čtení

Další článek




celkem 181 komentářů

Nejnovější komentáře

já teda nevím,zkusil jsem vyfotit v raw a v … jarda 29. 3. 2017, 19:55
Tohle není o obsahu, ale o kvalitě! Protože … fotič 6. 12. 2014, 12:22
Takže barvy, zkriplené z 16 na 8 bit jsou mi… fotič 6. 12. 2014, 12:20
Kdo to s kvalitou fotek myslí vážně a záleží… fotič 6. 12. 2014, 12:17
Hochu, ono je to přesně naopak. V RAWu uloží… fotič 6. 12. 2014, 12:14

Další podobné články

7 osvědčených tipů pro lepší selfie fotografie

7 osvědčených tipů pro lepší selfie fotografie

Selfie fotografie nejsou mrtvé. Stále se s nimi setkáte napříč všemi sociálními sítěmi, a stále je mnozí pořizují jen tak, pro své potomky, pro zaznamenání své nálady či příjemného setkání se s přáteli.

Digitálně, a přesto jen ve dvou odstínech

Digitálně, a přesto jen ve dvou odstínech

Budeme-li mluvit o kreativní či umělecké fotografii, jedná se obvykle o interpretaci skutečnosti, která je ovlivněna samotným autorem. A právě černobílá fotografie je v tomto směru jednou ze nejčastějších možností, jak divákům zprostředkovat umělecký záměr a zážitek.

Mechanická versus elektronická závěrka: jejich pro a proti

Mechanická versus elektronická závěrka: jejich pro a proti

Mechanická a elektronická závěrka fungují na odlišných principech a oba systémy mají své výhody a nevýhody. Volbou správného typu můžete předejít řadě problémů…

9 jednoduchých fotografických triků, na doma i ven

9 jednoduchých fotografických triků, na doma i ven

Ani během pošmourných zimních dní nemusejí fotografové zahálet. Tradiční, osvědčené fotografické postupy si mohou zpestřit několika zajímavými experimenty, aniž by bylo nutné investovat do drahého studiového vybavení…

5 tipů pro využití mobilního telefonu při fotografování

5 tipů pro využití mobilního telefonu při fotografování

Jedno ze základních pravidel mobilní fotografie je, nepoužívejte blesk. Samozřejmě ale existují výjimky, kdy se vám hodí, a nemusí to být jen při hledání ztracených klíčů. těchto 5 tipů pomůže vykouzlit z nudné fotografie zajímavou.

Jak zachytit celý svět kolem sebe

Jak zachytit celý svět kolem sebe

Sférická 360° fotografie nebo video jsou fenoménem posledních let, kdy se objevuje stále více zařízení pro pořizování takových záběrů a největší sociální sítě začaly s podporou jejich zobrazení. Pokusy o vytvoření 360° fotografie jsou již notně staré a nedá se říct, že by nebyly povedené.

Jak používat doplňkový záblesk při fotografování v exteriéru

Jak používat doplňkový záblesk při fotografování v exteriéru

5 profesionálních tipů jak uspět na Instagramu!

5 profesionálních tipů jak uspět na Instagramu!

Instagram není jen místo pro publikování fotografií, už nyní je čtvrtou největší sociálních sítí na světě, a původní záměr značně přerostl. Stal se z něj i důležitý nástroj pro profesionální fotografy, kteří na něm mohou oslovit miliony uživatelů.