DIGIarena.e15.cz

Vladimír Birgus o výstavě Opava na prahu nového tisíciletí

Mezi specifika studijního programu Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě patří dlouhodobé fotografické projekty, které v takovém rozsahu a tak často nepořádá žádná jiná z šesti českých vysokých škol se specializovanou výukou fotografie. Vladimír Birgus nám jeden z nich přiblíží v následujícím článku
Vladimír Birgus o výstavě Opava na prahu nového tisíciletí

Účast v projektech Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě studentům poskytuje vynikající příležitost si v praxi vyzkoušet mnohé poznatky z dokumentární, reportážní, portrétní i krajinářské fotografie i z fotografie architektury nebo psychologie či sociologie, naučit se pracovat v týmu, realizovat konkrétní tematická zadání a v neposlední řadě i naučit se vybírat z velkého množství pořízených snímků ty nejlepší pro výstavní a publikační účely. Fotografie, které v rámci těchto projektů vnikají, mají značný historický význam, protože jsou vizuálním svědectvím o typických aspektech života v určité době a v určitém regionu.


David Macháč, z cyklu Cesta

Trocha historie

První z těchto projektů Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století, organizačně zajišťovaný Vojtěchem Bartkem, sociologicky koncipovaný Jiřím Siostrzonkem a umělecky vedený Jindřichem Štreitem, fotograficky mapoval osobitost prolínání tradičního a moderního životního stylu a životního prostředí v oblasti, v níž se mísí české, německé a polské vlivy. Výsledky práce více než tří desítek studentů byly zveřejněny na mnoha dílčích výstavách v jednotlivých obcích (kde se často staly významnými kulturními událostmi a někde i vůbec prvními fotografickými výstavami, které se tam uskutečnily) ve velké závěrečné expozici ve Slezském zemském muzeu v Opavě na jaře 1999 a v doprovodné publikaci o 144 stranách.

Další projekt Zlín a jeho lidé se uskutečnil v letech 1997-2001 ve zcela odlišném prostředí velkého průmyslového města. Hlavní podíl na jeho organizaci měli pedagogové Tomáš Pospěch a Jindřich Štreit a tehdejší studentka ITF Martina Marková, ovšem na konzultování snímků a na jejich výběru pro dvě výstavy v Městském divadle ve Zlíně a pro publikaci se podíleli i další pedagogové. V tomto projektu měly kromě dokumentárních fotografií velkou roli i portréty řady významných zlínských osobností či invenční záběry typické baťovské architektury.


Jiří Hrdina, z cyklu Moje cesta Opavou, Horní náměstí

Několik dalších projektů z prostředí Ústí nad Labem (Život města na soutoku dvou řek), Českých Budějovic (Z okraje do středu) či okolí polského Bialystoku (výsledky tohoto projektu Ex oriente lux byly prezentovány i na loňském Měsíci fotografie v Paříži) studenti Institutu tvůrčí fotografie iniciovali a také se na nich výrazně podíleli, podobně jako tomu bylo v případě menších projektů o práci dobrovolníků v sociálních zařízeních Dobrovolně, o městě Uničově Setkání okamžiků, o postižených dětech Dětské centrum ve fotografiích či komparativního česko-polského projektu Dvě města, dvě univerzity na hranicích..


Jiří Hrdina, Z cyklu Moje cesta Opavou, Tesco

Opava na prahu nového tisíciletí

Loni jsme s podporou Statutárního města Opavy a Slezské univerzity zahájili práci na fotografickém zobrazení sídla naší Alma mater, historického města Opavy a jejího nejbližšího okolí, v projektu Opava na prahu nového tisíciletí. Organizačně se na něm podílí ještě více pedagogů než na předchozích projektech (Vojtěch Bartek, Vladimír Birgus, Václav Podestát, Jan Pohribný, Tomáš Pospěch, Jiří Siostrzonek, Jindřich Štreit). Dosud se ho zúčastnilo přes třicet studentů, připojují se však i další účastníci z řad nových posluchačů a v rámci projektu fotografují i někteří pedagogové..


Krzysztof Szewczyk, Kulturisti

První výstava v Kabinetu fotografie Domu umění v Opavě představuje pouze několik ukázek z dosavadních prací z tohoto projektu a není ji proto možno brát jako reprezentativní finální výsledek. Celý projekt počítá s řadou tematických kapitol, věnovaných různým oblastem prostředí a života v Opavě od životního prostředí a průmyslu přes školství, zdravotnictví, dopravu, obchodní síť, kulturu, sport, politické a společenské události až po významné obyvatele. Malé výstavní prostory ovšem dovolují představit jenom fragmenty některých z nich. Domnívám se však, že i ony poskytují určitou představu, jak bude výsledek vypadat.


Laura Witteková, Opava

Především je zřejmé, že většina autorů nechce jenom popisně zaznamenávat významné události i drobné neudálosti každodenního současné Opavy, ale že se je snaží ukázat prizmatem svého pohledu. A dělají to různými styly. V mozaice vystavených prací proto najdeme jak sociologicky zaměřené snímky z prostředí nemocnice (Krystýna Moješčíková), věznice (Jan Langer, Milan Illík) nebo diskotéky (Jan Konvička), záběry teenagerů od Marka Malůška, citlivý fotoesej Davida Macháče o tělesně postiženém chlapci a reportáž z komunistických oslav 1. máje (Krzysztof Goluch), tak i subjektivněji pojaté záběry Michala Popielucha z veřejné dopravy, Krzysztofa Szewczyka ze soutěže kulturistů, Laury Wittekové a Václava Podestáta z centra města či Milana Illíka z leteckého dne, v nichž mají důležité místo vizuální symboly. Mnoho účastníků projektu ve svých fotografiích invenčně pracuje s psychologickými aspekty působení barev. Kromě už zmíněných prací Michala Popielucha a Davida Macháče to vidíme například v expresívních záběrech z prostředí pouti od Andrzeje Marczuka, fragmentech lidí na koupališti od Dzmitrye Kruhlou či v odvážných panoramatických kompozicích Jana Dyntery. Barva je také důležitým prvkem Hrdinových portrétů různých obyvatel Opavy, fotografovaných před typickými opavskými stavbami, i portrétů významných osobností, a to jak těch klasičtěji pojatých od Evy Palkovičové a Vojtěcha Bartka, tak zejména výrazně stylizovaných portrétních výjevů Jana Langera. Ačkoliv na výstavě převládá dokumentární a portrétní fotografie, projekt zahrnuje i řadu statických záběrů. Ty jsou ve výstavní kolekci zastoupeny výtvarně vycizelovanými černobílými snímky bizarních skrumáží různých předmětů v proslulém bazaru v Beethovenově ulici a přízračně působícími barevnými fotografiemi vycpaných zvířat ve sbírkách Slezského zemského muzea.


Milan Illík, Letecký den v Opavě

Výstava v Kabinetu fotografie opavského Domu umění je první skromnou bilancí projektu, na kterém se stále ještě pracuje a v němž je dosud ještě mnoho mezer. Neposkytuje proto komplexnější obraz Opavy a života v něm, ale je jen malou mozaikou různých přístupů k jednomu tématu. A pozvánkou na budoucí velkou výstavu.

Výstavu Opava na prahu nového tisíciletí můžete navštívit na adrese Kabinet fotografie Domu umění, Pekařská 12, Opava, ve dnech 8. 12. 2005 – 15. 1. 2006. Otevřeno úterý-neděle 10-17 hodin


Další informace naleznete na webových stránkách: www.itf.cz a www.sca-art.cz/duopava 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne