DIGIarena.e15.cz

Výstava Jaroslav Beneš: Retrospektiva

Galerie města Plzně vás zve na výstavu Jaroslava Beneše s názvem Retrospektiva. Výstava se koná za finanční podpory MK ČR a potrvá do 19. února 2006. Navštívit ji můžete na adrese Galerie města Plzně o.p.s., Dominikánská 2, 301 12 Plzeň. URL: http://www.galerie-plzen.cz
Otevřeno úterý až neděle 10 –12, 13 –18 hodin

Životopis:
Jaroslav Beneš se narodil v Plzni, v roce 1946. Maturoval na Střední zemědělské technické škole v Plasích, po základní vojenské službě krátce působil ve funkci zootechnika v Stříbře. V roce 1968 nastoupil do plzeňského „Divadla dětí-Alfa“ a stal se kulisákem. V roce 1969 si koupil první fotoaparát a stal se fotografem. V roce 1977 změnil bydliště i profesi. Po nocích hlídal Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a ve dne fotografoval. Po nějaké době mu tento způsob života přestal vyhovovat a našel si místo archiváře a fotografa v Pražských vodárnách, kde působí dodnes. V roce 1989 spoluzaložil „Aktiv volné fotografie“, v roce 1991 „Pražský dům fotografie“. V roce 2000 spoluzaložil skupinu „Český dřevák“, která se zabývá fotografií na velký formát negativu. Jeho oblíbené fotoaparáty bývají dřevěné a mají velikost negativů 13x18, nebo 18x24. V poslední době si oblíbil digitální technologie.

Samostatné výstavy (výběr):
Divadlo v Nerudovce ‑ Praha (1980); Divadlo Drak (s J.Skalickou) v Hradci Králové (1981); Galerie Fotochema ‑ Praha (1984); Galerie Foto Medium Art ‑ Wroclaw ‑ Polsko (1986); Galerie w ulici Piwnej ‑ Gdaňsk ‑ Polsko (1987); Galerie Foto Medium Art (s J.Skalickou) ‑ Wroclaw ‑ Polsko (1988); Galerie SPAF ‑ Katowice ‑ Polsko (1989); Galerie Fabrik Foto Forum ‑ Hamburg ‑ Německo (1990); Galerie Pons ‑ Paříž ‑ Francie (1990); Malá galerie ‑ Kladno (1991); Stará radnice ‑ (s M.Machotkou) Brno (1991); Kunstraum KIF ‑ Aarau ‑ Švýcarsko (1991); Divadlo Kruh ‑ Plzeň (1992); Galerie BWA ‑ Jelenia Góra ‑ Polsko (1993); Galerie PUSTA ‑ Katowice ‑ Polsko (1993); Galerie G4 (s M.Machotkou) ‑ Cheb (1994); Pražský dům fotografie ‑ Praha (1994); České centrum v Bratislavě - Slovenská republika (1998); Galerie ve sklepě, “La Defense“, (s P.Míkou a J.Sekalem) Plzeň (1999); Fotografické setkání Funkeho Kolín 2001, Malá galerie, Kolín (2001); Galerie Pecka, Praha (2002); „Malá retrospektiva“, Galerie PF, Poznaň, Polsko (2002); „Paříž“, Galerie Korytarz (s J.Rejchem), Jelenia Góra, Polsko (2003);

Zastoupení ve sbírkách:
Moravská galerie v Brně, Česká republika; Galerie fy. Polaroid Co., Lausanne, Švýcarsko; Galerie DOI PHOTO PLAZZA,Tokio, Japonsko; Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Česká republika; Národní galerie Wroclaw, Polsko; The Museum of Fine Arts, Houston, USA; Eli Lemberger Muzeum fotografie, Tel-Hai, Izrael; Evropský dům fotografie, Paříž, Francie; Bibliotheque nationale de France, Paříž, Francie; Dům umění, Olomouc, Česká republika

Stipendia:
 1994 ‑ Paříž, Sorbona (udělilo francouzské min. zahraničí); 1995 - Paříž, Sorbona (udělilo francouzské min. zahraničí)

Z hlediska námětu fotografuje Jaroslav Beneš všední detaily současné architektury. Se svým velkým formátem navštěvuje technicky náročné stavby z betonu,ocele a skla, s mramorovými obklady a chromovanými zábradlími, s decentně zakrytými provozními náležitostmi.Oficiálním prostorám a dominantním pohledům se však raději vyhýbá. Přitahuje ho skrytá, od ruchu odvrácená tvář veřejných budov. Pokud může,vchází tiše zadem. Hledá zde něco svého, své prostorové předurčení, své vnitřní světlo, sama sebe. Napětí mezi nejveřejnějším a nejsoukromějším, otevírá zde cestu k hlubinám významu. Zájem o holé tvary soudobé architektury souvisí s estetikou minimálních forem, tak jak se rozvíjí ve světovém umění od počátku šedesátých let. I fotografie k tomu řekla své. Rozdíl je zde však podstatný. Smyslem umění elementárních forem je zkoumat oproštěný tvar v řádu nové citlivosti, to je bez zátěže citových a existenciálních významů. Jaroslav Beneš naopak na ty posledně jmenované složky klade rozhodující důraz. Své snímky přece tvoří v kulturním prostředí, kde meditace kolem světla, spolu s mementy nemilosrdně odkrývaných substruktur duchovní situace, hrají v umění tak velkou roli. Obecný smysl programu J.Beneše v souvislostech aktuálních polemik dnešního umění ponechává dostatek místa i pro zhodnocení specificky fotografických kvalit díla. ……. Je příznačné, že autor v pozitivní kopii prezentuje celý negativ, s vyhraněným zájmem o světelné chvění, jež je v něm obsaženo. Jde v jeho snímcích jistě o zvláštní, vnímavý i kritický pohled na určité stránky našeho současného životního prostředí, v mimořádné míře o osobní zpověď ve vypjaté ,determinované a determinující situaci, jde však též právě jen o tenký list plochého filmu a o zjištění, jak lze jeho citlivosti pro světlo vnější využít k symbolicky umocněnému odzrcadlení světel vnitřních. Sám materiál je zde poutavě tematizován. I původnost a názorová čistota této metodické stránky patří k aktuálním rysům fotografické tvorby Jaroslava Beneše.

Zdroj: Tisková zpráva Galerie města Plzně, Jan Kříž

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku