DIGIarena.e15.cz

Výstava Luttererových panoramat prodloužena

Pražská Langhans galerie ve Vodičkově ulici prodlužuje až do konce července přehlídku neznámých panoramatických záběrů předčasně zesnulého českého fotografa Ivana Lutterera. Zrcadlo společnosti i doby představují snímky z let 1984 – 1991, které zachycují převážně pražská zákoutí. Na jednu stranu dokumentují stav předrevoluční metropole, na druhou je můžeme chápat jako autorův intimní deník.
Výstava Luttererových panoramat prodloužena

Výstavu Panoramatické fotografie připravili při příležitosti nedožité autorovy padesátky jeho bývalí spolužáci z FAMU. Za svého života Lutterer (1954 – 2001) vystavoval svá díla sporadicky, přestože se v jeho soukromém archívu nachází takřka tři tisíce negativů panoramat. Výstava v Langhans galerii je výběrem toho nejlepšího z autorova rozsáhlého díla. Zajímavostí je technika, kterou Lutterer ke svým záběrům používal. Měl k dispozici vypůjčený fotoaparát z přelomu 19. a 20. století, Kodak Panoram 6 × 18, který postrádal zaostřovací mechaniku a hledáček. Primitivní přístroj opsal po vysunutí objektivu kruhovou výsek 140 stupňů a poté se zasunul.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Lutterer: Praha, plavecký stadion v Podolí, 28. 7. 1987

Luttererovo jméno je dodnes neodmyslitelně spjato s projekty Český člověk a Letem českým světem 1898/1998. Podílel se mimo jiné také na záchraně fotografického odkazu Ateliéru Langhans. Od roku 2000 studoval v Americe restaurátorství a konzervování, ale ze studií se již nevrátil.
 
Doplňkem výstavy, která je pro veřejnost přístupná od úterý do pátku (12 – 18 hodin) a v sobotu (11 – 16 hodin), je reprezentativní katalog Luttererových panoramatických fotografií, který svými odbornými texty doplnili Anna Fárová a Václav Sokol.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Lutterer: Praha, Císařská louka, 31. 3. 1988

Ve středu 23. června, v 17 hodin, se v rámci doprovodného programu uskuteční v Langhans galerii přednáška Jiřího Poláčka a Petra Velkoborského o panoramatickém fotoaparátu. Návštěvníci zde budou moci zhlédnout několikametrovou fotografii vytvořenou rotačním fotopřístrojem.

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.