Galerie Brno se začíná profilovat jako jedna z nejzajímavějších soukromých galerií v Brně, a i když je mezi širším publikem ještě ne příliš známá, začíná pomalu strkat do kapsy i státní instituce. Pro čtenáře digi.zive je příjemnou informací, že galerie má v plánu do svého repertoáru průměrně dvakrát ročně zahrnovat i fotografické výstavy.
Tak vznikla vloni na podzim výstava brněnského rodáka Vojtěcha Slámy, jež fotografuje staršími aparáty formátu 6 x 6 cm, který zvětšuje v plné velikosti. Poslední akcí této galerie je netradiční výstava Vize čin sen smrt, která měla v Galerii Brno vernisáž před týdnem.
Netradiční lze nazvat tuto výstavu proto, že jsou na ní vedle fotografií nesporně zajímavé osobnosti současné fotografické scény Miroslava Macků vystaveny i sochy Jiřího Plieštika. Oba umělci se sešli před lety na výstavě ve Finsku, kde Plieštik prezentoval kromě soch i své fotografie, snímky Plieštikovy byly jakýmsi mostem mezi sochami od stejného autora a fotografiemi od umělce jiného. Oba muže tenkrát spolupráce nadchla a proto se domluvili, že uspořádají společnou výstavu znovu a v Čechách. Galerie Brno jim přibližně po deseti letech splnila jejich sen.
Michal Macků: ilustrační fotografie
Umělci se domluvili na tom, že Plieštik tentokráte bude prezentovat jen sochy, to však celé výstavě vůbec nevadí, ba naopak, sochy a fotografie se výborně doplňují a vytvářejí společně příjemnou a nenásilně barevně sladěnou expozici.
Mackovy fotografie nutí diváka zamyslet se nad tím, zda se nachází opravdu v roce 2005. Techniky, které Macků používá, nás totiž zavádějí do dob dávno minulých. Jedná se o takzvané geláže, kterými se autor zabývá již od studií, tedy od osmdesátých let.
Michal Macků: ilustrační fotografie
Jde o technologii na bázi stažení želatinové emulze z negativu, která fotografovi umožňuje téměř neuvěřitelným způsobem si pohrát s negativy zachycujícími převážně lidské figury. Protože mužské akty nabývají díky technice zpracování abstraktní charakter, a protože na nich téměř nikdy nevidíme modelu přímo do tváře, může i sebelepšímu divákovi uniknout, že se ve většině případů jedná o fotografovy autoportréty.
Michal Macků: ilustrační fotografie
Zájem o překračování tradičních hranic se zrcadlí i v dalších fotografických pokusech Michala Macků, jejichž výsledky nazval uhlotisky, a které má české publikum možnost zhlédnout poprvé. Jedná se o historickou fotografickou techniku využívající kontaktního kopírování z velkoformátového negativu, která byla používána od 80. let 19. století do 30. let 20. století. Jedním z předchůdců Michala Macků, který této technice holdoval, byl i František Drtikol, jehož filosofie je autorovi velmi blízká.
Michal Macků, Jiří Plieštik: Vize čin sen smrt
Galerie Brno, Veselá 14
do 25. března