DIGIarena.e15.cz

Zapomenutý klasik fotografie v Moravské galerii

Moravská galerie nabízí možnost detailně se seznámit s tvorbou fotografa, jehož dílo odráží kus historie fotografie. Prostějovský rodák Franz Fiedler (1885–1956) totiž vnímal a přijímal aktuální trendy, zároveň byl ale jedním z posledních fotografů, jenž opustil tradiční techniku bromolejotisku, který měnil fotografii v grafiku.
Zapomenutý klasik fotografie v Moravské galerii

Fiedler se vyučil začátkem minulého století v ateliéru proslulého J. F. Langhanse v Plzni a praktikoval v mnoha neméně proslulých ateliérech. Po první světové válce působil spolu se svou sestrou v rodinném ateliéru v Prostějově. Výstava na toto období upozorňuje oddílem portrétních fotografií z produkce ateliéru a humorných příležitostných snímků. Od roku 1919 pak Fiedler vedl vlastní ateliér v Drážďanech.


Dívky z Feltre (1924), Muž s fujarou, Slovensko (1934 nebo dříve)

Výstava prezentuje Fiedlerovu tvorbu v celém jejím širokém rozpětí – od moderních obrazových esejí z cest po Řecku, severní Africe či Slovensku, přes portréty tehdejších kulturních osobností až po akt či reklamní fotografie. Průkopnický je jeho přínos v žánru reportážní momentky.


Před kostelem, Čičmany, Tartry (1934 nebo dříve), Všech svatých na Slovensku(1934 nebo dříve)

Výstava v Moravské galerii je první skutečně reprezentativní výstavou Fiedlerova díla. V roce 2007 by na ni měla navázat výstava v Městském muzeu v Drážďanech, které je spolu s Muzeem Prostějovska a Moravskou galerií jedním ze tří velkých správců autorovy pozůstalosti. Současná výstava obsahuje asi 180 fotografií a doprovází ji pečlivě vypravená trojjazyčná publikace vydaná ve spolupráci s nakladatelstvím Kant. Jedním z jejích mediálních partnerů je i časopis DIGIfoto.

 
Sušení prádla (1930), Tanečnice (1940 )

Výstavu Zapomenutý klasik fotografie můžete navštívit až do 5. března na adrese: Pražákův palác Moravské galerie, Husova 18, Brno
Bližší informace naleznete na webové adrese: http://www.moravska-galerie.cz

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.