DIGIarena.e15.cz

Zelený letní slunovrat na Fotografii týdne

Náladový snímek zve na procházku lesem. Kdoví, jestli na konci cestičky nenajdeme poklad...
Zelený letní slunovrat na Fotografii týdne

Jeden z nejlépe hodnocených snímků posledního týdne nás opět po kratší pauze zavádí mezi vyznavače krajiny, přírody i makrofotografie, která je s touto kategorií často spojována. Snímek, který si představíme níže, ještě není typickým makrem, ale už nesedí ani mezi klasické „krajinky“ v pravém slova smyslu. Ze všeho nejvíc se tato kompozice podobá jemnému portrétu lesní květiny s užitím středověké malířské techniky šerosvitu.

S nezvykle barevným příspěvkem, který mezi jeho ostatní černobílou tvorbou působí jako první sluneční paprsek, se pochlubil uprostřed minulého týdne autor známý jako Therion. Vyznavače své klasické trudnomyslnosti sice touto zelenou poezií zaskočil, ale reakce na snímek jsou veskrze pozitivní.

Klepněte pro větší obrázek 
o zelenosti letního slunovratu; foto: Therion

Fotka týdne pojednává podle slov svého tvůrce „o zelenosti letního slunovratu“ má v sobě obsaženu skutečnou poezii všedního dne. Nazlátlý nádech, půvabná lesní cestička, příjemné sluneční světlo – ve fotografii je až hmatatelně obsažen zlomek atmosféry letního lesa, takže pozorovatel si po chvíli uvědomí smutnou absenci zvukového záznamu dané chvíle: zvuky cvrčků, bzukot včel nebo třeba šum větru v rozložitých korunách stromů. I přes všechny uvedené prvky se foto stále úspěšně vyhýbá jakémukoli připodobnění ke kýči a nabízí spíše malebnost, jemnost a kouzlo.

Ačkoliv je zde jednoznačně zaostřeno na kvítky v předním plánu, autor nám dává možnost získat povědomí i o dalším prostoru před námi; kam ale klikatá cestička lemovaná stíny vede, už nám neprozradí. Právě tady začíná tenká hranice mezi romantikou a tajuplnem, obyčejným letním odpolednem a snivou vzpomínkou. Letní slunovrat v čase našich předků býval obdobím plným magických proměn.

Když se podle pověstí země otevřela, mohl poctivý člověk v lese narazit na poklady, skryté po celý rok lidským očím. Snímek je však – stejně jako další Therionovy práce – obohacen melancholickým temným stínem a černým rámečkem navíc; snad proto, že jeho autor za celý den v lese na poklad nenarazil, ale možná i proto, že časy pokladů a středověkých kouzel jsou už nenávratně za námi.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.