DIGIarena.e15.cz

Zemřel Miroslav Tichý, voyeur s mimořádným rukopisem

Českou fotografickou scénu navždy opustil jeden z našich nejvýraznějších autorů, jehož tvorbu obdivoval i světoznámý David Hamilton.
Zemřel Miroslav Tichý, voyeur s mimořádným rukopisem

Tichý se narodil roku 1926 v malé moravské obci Netčice v těsném sousedství Kyjova do rodiny krejčího a sekretářky. Studia ho odlákala do Prahy, kde navštěvoval, avšak nedokončil Akademii výtvarných umění.

Svoji kariéru zahajoval jako kreslíř a malíř, nicméně v šedesátých letech minulého století objevil kouzlo fotografie, jíž se chopil velmi svérázně. Veškerou fotografickou techniku si nadšeně vyráběl sám, čemuž vděčí i za svůj pozdější věhlas, jenž na přelomu tisíciletí přesáhl hranice české kotliny.

Tichý obdivovatel žen

Díky nedokonalosti vlastnoručně vyrobených fotografických přístrojů, jež sestavoval z mnohdy obskurních dílů, jako byla brýlová skla nebo plechovky, mají Tichého snímky nezaměnitelný ráz.

Charakter často „špatně“ zaostřených a rozličně exponovaných záběrů doráží přirozená patina, způsobovaná jak vyvoláváním, tak následným zacházením s fotkami, jež bývalo obvykle velmi nešetrné. V sedmdesátých letech propadl Miroslav Tichý asketickému způsobu života – přestal se stříhat, mýt, převlékat… výplody jeho tvorby se volně povalovaly po jeho kyjovském domku, šlapalo se po nich, někdy sloužily jako podložka pod jídlo. To vše dohromady společně s přiznaným voyeurstvím tvoří osobitý rys jeho díla. Fotoaparát někdy skrýval pod svetrem a fotil naslepo, aniž by se díval do hledáčku. Objektem jeho uměleckého zájmu byly povětšinou ženy, které potají zachycoval v ulicích Kyjova i v intimnějších chvílích například na koupališti.

V osobním životě však paradoxně ženy nevyhledával, doslova prohlásil: „Žena je pro mě motiv. Nic jiného mě nezajímá. Se ženami jsem se nespustil. I když vidím ženu, která se mi líbí – a možná bych se mohl pokusit o nějaký kontakt – uvědomím si, že mě to vlastně nezajímá. Namísto toho si vezmu tužku a nakreslím ji. Erotika, to je stejně jenom sen. Svět, to je jenom zdání, to je naše iluze.“

Obdivovaný i zatracovaný fotograf

Do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti Tichého vyzdvihl sběratel umění Roman Buxbaum, který na základě jeho díla uspořádal několik zahraničních výstav (mj. v Curychu, New Yorku a Berlíně). Na sklonku života se tak dočkal velkého uznání, po němž přitom sám ani příliš neprahnul, a vedle prestižních ocenění sklidil také nemalou kritiku mířící především na „vykonstruovanost“ jeho kariéry a přeceňování tvorby, v jejíž nedokonalosti někteří nevidí víc, než zkrátka a jen nepodařené fotky šmírujícího amatéra.

Jedna z ne zrovna pozitivních recenzí hodnotí českou výstavu Tichého tvorby doslova jako „klamání spotřebitele“. Její autorka Lucie Tomanová svoje dojmy přirovnává k nálezu krabice starých fotek z pozůstalosti, u kterých si můžete nostalgicky zavzpomínat.

Nemusíte být nijak zvlášť empatičtí, aby ve vás fotografie od Miroslava Tichého takové pocity vyvolaly a právě v tom je ukryta jejich síla. Na kyjovském koupališti cáká voda a ozývá se jásot dívek, jejichž obnažená těla z povzdálí pozoruje stárnoucí podivín, prchající svými myšlenkami skrze ručně vyrobenou kameru pryč od všeobjímajícího komunistického dusna… fotka je neostrá, špinavá a snad i zlehka čpící zatuchlinou. Přesto má v sobě kus lidství, které mnozí jiní nedokážou zachytit za celý svůj život.

Klepněte pro větší obrázek
Miroslav Tichý (20. 11. 1926 – 12. 4. 2011)

Zdroje: Tichyfotograf.cz, Wikipedia.org

Další článek




celkem 17 komentářů

Nejnovější komentáře

No neviem, ale voyeurov je na Zemi hádam 99%… ondrej 22. 4. 2011, 15:30
A Vincent Vang Gogh - jeho tvorba duševně ne… Roman 18. 4. 2011, 18:23
Takove komentare vetsinou cloveka po par let… Radek71 16. 4. 2011, 21:08
v tom případě doporučuji více studia na před… karl 15. 4. 2011, 21:55
možná by jste měl nejprve lépe číst, vyhodno… karl 15. 4. 2011, 21:52

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou