DIGIarena.e15.cz

Živá žena jako součást expozice? V Rusku ano.

Díla dotvořená jeho ochránci. Těžko uvěřit, že tito lidé se ocitli na svém místě náhodou. Newyorský fotograf Andy Freeberg

Ruská žena s rukama složenýma v klíně a šálou přehozenou kolem krku, tajemně napodobující skupinku žen z obrazu, který vytvořil ruský realista Jurij Kugacha.

To je jen jedna fotografie ze série s názvem "Guardians" od newyorského umělce Andyho Freeberga. Obrazy dotvořené strážkyněmi, jež mají nad díly držet ochrannou ruku. Ženy na správném místě. Jakoby tyto postavy do svého díla namaloval vlastním štětcem sám malíř.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Možná už se vám také stalo, že vás při výstavě zaujal více člověk nenápadně sedící v rohu a čtoucí si nenuceně noviny, než vystavěné umělecké objekty. Mě ano. Kolikrát jsem v této nehybně sedící postavě našla dokonce víc živoucího, než v obrazu visícím vedle ní. Jaký je vlastně účel těchto lidí v galeriích? Občas mě přivedou k šílenství svým striktním přístupem. Nenávidím je, když mě vyhazují minutu před zavíračkou. Když ale sedí klidně na židli v rohu místnosti, pak tyto strážkyně – často důchodkyně – dokážu přijmout i jako součást výstavy.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Žen hlídající galerijní expozice si povšimnul také Andy Freeberg. Když přiletěl do Ruska, vůbec netušil, jaký zajímavý projekt tam pro svou práci najde. Původně přijel do Ruska s jinými úmysly. Jeho plán však nevyšel, a tak se frustrovaný vydal hledat inspiraci do ruské státní galerie. To, co tam našel, ho nakonec zaujalo natolik, že se rozhodl udělat svůj projekt právě tady. Takže zatímco ostatní návštěvníci svými kompakty zaznamenávali tamní obrazy z 19. století, Andy mířil svým fotoaparátem na ženy, které až nápadně zapadaly do kompozice díla, které měly střežit. Anebo, že by kurátor výstavy přistupoval k práci s takovou precizností?

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

„Když jsem poprvé viděl tyto ženy, byl jsem nadšen. Wow, to je neuvěřitelné, říkal jsem si," vypráví čtyřiapadesátiletý Freeberg, který svou první návštěvu ruské galerie absolvoval v roce 2008. Udělal tam pár snímků, které později představil na fotografickém festivalu v Houstonu. Náhodou si této série všiml i jeden z členů ministerstva kultury Ruské federace Evgeny Berezner. Ten z ní byl natolik ohromen, že Freeberga vyzval k tomu, aby v této sérii pokračoval a pozval ho oficiálně do Ruska.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Andy fotil v galerii celý rok. „V létě je lepší světlo, ale v zimě jsou ženy lépe oblečeny,“ říká fotograf. Oblečení přitom na jeho fotografiích hraje zásadní roli, to ono dotváří dílo do dokonalé podoby. Zároveň je to však i jakási nezaujatost žen, jakoby tam postavy takto usedaly každého dne. Jeden úsměv do kamery a celá fotografie by byla zmařena.

Klepněte pro větší obrázek

Když Andy do Ruska přijel podruhé, už si s sebou přizval i rusky hovořícího tlumočníka. Takže zatímco první focení v galerii se odehrávalo v momentkách, druhé už byla přesně stylizované podle přání amerického fotografa. „V Rusku je úsměv příliš intimním gestem. Rusky si o amerických ženách myslí, že jsou divné. Na jejich vkus se příliš se smějí,“ říká Andy.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Vystudovaný fotograf a teoretik umění vyhrál se sérií Guardians již několik cen. V budoucnu by rád tyto snímky vystavil v Moskvě nebo v Petrohradu, aby je mohli vidět i ženy, které se na fotografiích objevují. „Myslím, že by se rády viděly, jak střeží umění, protože jsou na svou práci hrdé. Práce je součástí jich samotných," říká Andy Freeberg.

Více fotografií najdete na webu Andy Freeberga.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Na jednu stranu ty fotky mají něco do sebe, … Z. 5. 4. 2013, 09:18

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.