DIGIarena.e15.cz

Zpověď fotografa: Focení aktů je hra na flirtování

Seznam kapitol
Baví se i vydělává tím, že nechává hezké holky svlékat se do naha a potom je fotí. Pro mnohé to musí vypadat jako práce snů, i když má občas v patách policii.

Je to ten typ fotografa, v jehož fotkách hledáte příběh. Ján Hronský, alias Žltý Dodo, jak jej znají jeho přátelé, nám poskytl velmi otevřený rozhovor. Z následujících řádků je zřejmé, jak moc rád provokuje, méně pak už to, že se nikdy nebere příliš vážně.

Když se dívám na tvé fotky, přijde mi, že na nich slečny vypadají až neobvykle přirozeně. To u podobných fotek není zvykem. Povíš mi, jak to děláš?

To je právě to, ty se mě zeptáš, jak to dělám, ale to já právě nevím. Pro mě je nejdůležitější při focení atmosféra a pak je dobré, když tu holku znám. Musím si být jistý, že při focení nedojde k nějakým nečekaným zvratům, problémům, kdy mi holka řekne, že tohle už fotit nechce, že už je to na ni zkrátka moc. Ženy, se kterými fotím, jsou přirozené, tak jak je vidíš na fotkách. Nazývám se spíš dokumentátorem toho, co mi ony předvedou. Ve chvíli, kdy vidím, že jsou výrazy hrané, tak to stopnu.

Klepněte pro větší obrázek 
Bathory (foto: Ján Hronský)

A jaká tedy bývá ta atmosféra při focení?

Jak říkám, modelka se především musí cítit. Pokud se jedná o dívku, se kterou jsem dosud nefotil, předem zjišťuji, jaké má ráda víno, jakou poslouchá muziku. To všechno patří k focení. Během toho, co se modelka líčí, nebo ji líčí vizážistka, tak se spolu normálně bavíme o běžných věcech a já během toho nenápadně zjišťuji, kam až si mohu dovolit zajít. Jinak jsem se svými modelkami v kontaktu dennodenně a beru je spíš jako kamarádky. Příliš o atmosféře nepřemýšlím a myslím, že je to i zbytečné. Atmosféra přijde sama. Ty holky fotit chtějí a vědí do čeho jdou. Jak jsem říkal, je to jejich přirozenost. Často se mě lidé ptají, jak to dělám, že se mi ty modelky svléknou. Tuto otázku nemám rád, protože já je nesvlékám. Ty holky mají rády své tělo a věřím tomu, že se v soukromí rády prohlíží v zrcadle. Jsou to exhibicionistky.

Kromě toho, že vypadají přirozeně, jsou i neskutečně přitažlivé. Nevnímáš někdy na placu napětí?

Určitě. Já bych tu atmosféru nazval flirtovní. Modelka mě vlastně svádí a ji pobízím, aby mě sváděla ještě víc. Ani jedné straně to nevadí, protože víme, že se jedná jenom o hru.

Přitahují tě ženy, které fotíš?

Samozřejmě, že mě přitahují. Při focení je to ale jiné. Snažím se z modelky dostat maximum, takže tam je z mé strany i určité předstírání. Je to zvláštní, ale při focení glamouru nebo erotiky je můj slovník dost vulgární. Co jsem vypozoroval, modelky to ještě více vyburcuje. Aby výsledek vypadal přirozeně, musí se chovat přesně tak, jak to cítí. Jestliže mají na fotkách vypadat nadrženě, musí se také tak chovat a stejně tak já. Pak to funguje. Ale mnohem víc mě přitahuje ten proces, kdy modelku provokuji, aby byla vyzývavá, sprostá, drzá…

Klepněte pro větší obrázek 
Ale holky říkaly: No to snad není možný! (foto: Ján Hronský)

Už se ti stalo, že jsi nějakou slečnu vyburcoval natolik, že toho potom – po vystřízlivění – litovala a zakázala ti odfocené snímky použít?

To asi ne, už na začátku jsou stanovena určitá pravidla, které neporuším. Jednou se mi stalo, že jsem modelce poslal fotku, která byla trošku odvážnější. Strašně se jí líbila, ale poprosila mě, jestli bych jí neořízl tak, aby jí nebylo vidět do obličeje. Tak jsem tak učinil a pak koukám, za pár minut po jejím zveřejnění, se modelka tou fotkou prezentuje na veřejnosti. Což mě samozřejmě velmi potěšilo.

Jaký máš ty vztah ke svým fotkám? Jsi spokojen sám se sebou?

Tak přirozeně se mně moje fotky líbí. Stojí mě hodně úsilí, ať už se jedná o přípravu nebo samotné focení a pak také úpravu v počítači. Hodně o konečné podobě přemýšlím a ve chvíli, kdy fotografii po zpracování ukládám na disk, musí být stoprocentní. V opačném případě ji mažu.

Vyhledáváš podobné fotografie a fotografy tvého stylu?

Popravdě moc fotografů neznám a záměrně nevyhledávám cizí díla. Pamatuji si, že mě hned při mých začátcích někdo napsal, že kopíruji Newtona. Překvapilo mě, jak mohu kopírovat Isaaca Newtona. Poté, co jsem Helmutovy fotky objevil, tak jsem si říkal: ty jo, dobrý fotky. Teď už mám o něco větší přehled. Líbí se mi snímky, které se snaží pobuřovat a vyvolávají klidně i negativní emoce.

Klepněte pro větší obrázek 
Balónik z Billy (foto: Ján Hronský)

Nebudu se tě ptát, jak ses k fotce dostal, ale zajímalo by mě, jak ses učil fotit?

Vlastně jsem se neučil, dodnes mám velké nedostatky, co se týče techniky. Ta mě moc nezajímá, i když by možná bylo lepší, kdyby tomu bylo jinak, protože bych si tím mnoho věcí usnadnil. Také je mi jedno, čím je snímek vyfocený – ať je to klidně mobil – důležitý je pro mě pocit, který z fotky mám.

Jak dlouho ti úprava fotky trvá?

Možná se teď na mě hodně lidí naštve, ale jedna fotka mi trvá tak pět minut, ne víc než patnáct.

Vrátím se ještě jednou k tvým modelkám. Kdo koho oslovuje? Vybíráš si ty je nebo ony tebe?

Asi z osmdesáti procent si vybírají ony mě. Jsem za to rád, protože nerad někomu něco vnucuji. Když už si vybírám já, vím pro koho mám šáhnout. Nevyhledávám holky, které fotí fashion, protože ty chtějí, aby je fotograf organizoval. Já potřebuji mít před objektivem živel, který mi předvede sám sebe.

Klepněte pro větší obrázek 
This is not a love song... (foto: Ján Hronský)

Popiš mi svou ideální modelku. Jak by měla vypadat vizuálně?

Přiznám se, že mám raději brunety a dlouhovlasé. Zjistil jsem totiž, že právě mezi touto sortou holek se nacházejí největší živočichové. No a pak by měla mít velká prsa, to se od těchto fotek očekává.

Focení tě živí. Kdo jsou tvoji zákazníci? Jsou to snad právě ty modelky?

Ne, tyhle fotky, o kterých se bavíme, jsou takový výměnný obchod, kdy já předám modelce fotografie za to, že mi zapózovala. Oba to děláme pro radost. Za peníze fotím bikiny, topless až lehkou erotiku. To, co se hodí na weby pro pány. A pak také produkty a jídlo, které mi paradoxně vynáší nejvíc.

Všimla jsem si, že často fotíš venku. Jaké jsou reakce lidí, když vidí na ulici nahou holku?

Lidi jsou fajn. Většinou reagují pokřikem nebo úsměvem. Emoce dávají najevo spíš chlapi, což modelku ještě víc vyburcuje. Mnohem zajímavější jsou historky s policií, protože nás samozřejmě sledují i lidé z oken, aut a podobně a vždy se najde někdo, kdo nás udá.

Pověz nějakou vtipnou historku s policií…

Pokračujte v další kapitole.

Další kapitola
Seznam kapitol


celkem 33 komentářů

Nejnovější komentáře

Průběžně hledám nové modelky na focení uměle… Daniel Wonder 12. 12. 2011, 16:03
Výborný článek i fotky. Petr Súkeník Petr Súkeník 31. 8. 2011, 13:32
Víte o nějakých knihách, článcích (i cizojaz… cz.tomik 25. 8. 2011, 08:20
To je spatna taktika, na to nikdo neodpovi z… Radek71 24. 8. 2011, 14:51
Myslis z PhotoPostu... eM 24. 8. 2011, 14:28

Další podobné články

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Postavit se „tak jak nás stvořil Pánbů“ před objektiv fotoaparátu, to chce odvahu. Docílit zajímavého obrazu „s duší“, to chce nápad a fantazii. Pokud obé propojíte, nezůstane vaše tvorba bez povšimnutí, tak jako snímky Kristýny Dražanové.

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Nejtěžší na českém trhu – časopis FOTO má ojedinělý design

Nejtěžší na českém trhu – časopis FOTO má ojedinělý design

Ačkoliv o konkurenčních projektech z logických důvodů nepíšeme. Tentokrát uděláme výjimku, protože opravdu stojí za to. Časopis FOTO se po čtyřech letech dočkal zcela nového ojedinělého designu.

5 nejzajímavějších českých instagramistů – DJ Wich

5 nejzajímavějších českých instagramistů – DJ Wich

Co se vyhledávání kvalitního obsahu týče, nepatří Instagram zrovna mezi ty nejpřehlednější. Mnohý velice snadno zapadne. Podíváme se na pět těch nejzajímavějších instagramistů tuzemské scény.

Bára Prášilová: Náhoda přeje připraveným (rozhovor)

Bára Prášilová: Náhoda přeje připraveným (rozhovor)

Jeden pátek jsem volala Báře Prášilové kvůli rozhovoru. Nechtěně jsem se přeřekla a místo k nominaci v soutěži jsem jí gratulovala přímo k získání ceny. Den poté Bára ocenění Fotograf roku skutečně získala.

První fotografií bylo Turínské plátno

První fotografií bylo Turínské plátno

„Snad ještě nikdy v životě jsem si nepřipadal jako taková hvězda.“ Tak komentoval Joel Peter Witkin své dojmy z výstavy, kterou mu v projektu Dekadence Now! uspořádal Dům umění města Brna v roce 2010

Pojďme na chvíli s profesionálem do divočiny!

Pojďme na chvíli s profesionálem do divočiny!

Co má v batohu skutečný profesionální fotograf divoké přírody? Jaké používá triky a vybavení? Na to nám dnes odpoví britský fotograf Will Burrard-Lucas.

Flexaretem proti času – rozhovor s Romanem Francem

Flexaretem proti času – rozhovor s Romanem Francem

Chcete začít fotografovat pro noviny, dělat portrétní zakázky nebo pracovat jako divadelní fotograf a tvrdíte, že bez pořádné digitální výbavy to není možné? Možné je vše, stačí mít svůj cíl.